Uživatele, který přejde na Thunderbird, může lehce zmátnout styl zobrazování data/času u e-mailů ve složkách. Při přijetí e-mailu u něho totiž často uvidí pouze čas a nikoliv datum/čas, jak by očekával. Zákonitě se pak ptá, jak zajistit, aby se u e-mailu zobrazovalo i datum.
Samotné zobrazování pouze času by bylo k ničemu. Je to tedy tak, že pouze čas se zobrazuje jen u e-mailů odeslaných v aktuální den. Když se na e-mail podíváte následující den, uvidíte u něj datum i čas. Pokud se vám uvedené chování nelíbí, můžete si ho změnit předvolbou mail.ui.display.dateformat.today na konfigurační stránce about:config. Tato předvolba určuje, jaký formát datum/čas se má zobrazovat u e-mailů z aktuálního dne. Předvolba standardně neexistuje, takže si ji musíte na stránce přidat (přídávání je pod pravým tlačítkem myši na stránce). Předvolba může nabývat následujících hodnot:
| Hodnota |
Výsledný formát |
| 0 (výchozí) |
21:20 |
| 1 |
30. července 2006 21:20 |
| 2 |
30. 7. 2006 21:20 |
| 3 |
2006/07 21:20 |
| 4 |
ne 21:20 |
Pokud tedy chcete, aby se zobrazoval datum/čas ve stejném formátu jako pro ostatní dny, nastavte si tuto předvolbu na hodnotu 2.
Ačkoliv to zde běžně nedělám, dopustím se teď menší (ničím neověřené) spekulace. Před pár dny vyšel Firefox 1.5.0.5, ale podle Bugzilly (a nejen jí) vše nasvědčuje tomu, že se v brzké době dočkáme Firefoxu 1.5.0.6. Bývá zvykem, že na opravnou verzi v Bugzille bývají některé bugy nominovány na opravu či jejich oprava blokuje vydání. To však nyní u Firefoxu 1.5.0.6 není, blokující bugy jsou až pro verzi 1.5.0.7. To by nasvědčovalo tomu, že byla objevena nějaká závažná chyba, která si vyžádá okamžité vydání opravné verze. Nejspíš by se jednalo o bug 346167. Na ftp.mozilla.org je ostatně již k dispozici první RC verze Firefoxu 1.5.0.6.
Aktualizace: Tato informace byla potvrzena. Zkraje příštího týdne vyjde Firefox 1.5.0.6 a SeaMonkey 1.0.4. Důvodem je výše zmíněná regrese. Český verze SeaMonkey 1.0.3 je sice už ve fázi testování, ale vzhledem k brzkému vydání SeaMonkey 1.0.4 nebude vydána.
Mozilla Corporation dnes uvolnila Thunderbird 2.0 Alpha. Jedná se o první milník vývoje Thunderbirdu 2.0, který je primárně určen pro vývojáře a testery. Mezi novinky se řadí vylepšená podpora štítků, nové pohledy na složky s poštou, přepracované upozorňování na pošlou poštu a celá řada dalších vylepšení. Bližší informace naleznete v poznámkách k vydání. Thunderbird 2.0 Alpha můžete stahovat z ftp.mozilla.org. K dispozici je pouze anglická verze.
Můj oblíbený "kecálek" Miranda vyšel ve verze 0.5. Konečně. Asi nejvýznamnější novinkou této verze je podpora Unicode (u verze pro Windows 2000/XP). Zbytek je celá řada vylepšení práce s jednotlivými protokoly. Můj první dojem z nové verze je pozitivní a doufám, že tak zůstane i nadále. Stahujte.
Ačkoliv automatická aktualizace na novější verzi Firefoxu bývá většinou bezproblémová, občas se může vyskytnout nějaký problém. Po aktualizaci na Firefox 1.5.0.5 několik uživatelů hlásilo, že se jim nekorektně zaktualizovaly rozšíření DOM Inspector a Talkback tj. rozšíření, které jsou distribuovány společně s Firefoxem a jsou nainstalovány globálně. To způsobilo, že je Správce rozšíření zakázal jako nekompatibilní s novou verzí Firefoxu.
Pokud jste se setkali s uvedeným problémem, můžete jej snadno vyřešit. Stáhněte si poslední verzi Firefoxu ve formě instalátoru, odinstalujte nainstalovanou verzi a nainstalujte Firefox ze stažené instalačního balíčku. Vaše uživatelská data jako záložky či historie vám zůstanou.
Prakticky s každou aktualizací Firefoxu se objeví malá část uživatelů, kterým v něm "záhadně" přestane fungovat Internet. Dojdou tak k mylnému závěru, že nová verze je špatná, protože "v té staré to přeci fungovalo". Problém je však někde jinde – konkrétně ve špatně nastaveném firewallu. Dost často je totiž nastaven tak, že nejenom že kontroluje aplikaci, která se snaží vstupovat z/do Internetu podle umístění na disku, ale též často kontroluje binární shodnost. V praxi to pak znamená, že pokud se v rámci aktualizace provede úprava/změna souboru např. firefox.exe, firewall odmítne tuto aplikaci "pustit na Internet", protože se pro něj "nejedná o aplikaci", která byla povolena. Řešením je vhodná konfigurace firewallu. Návod, jak tento problém řešit v konkrétním firewallu, přináší stránka KB MozillaZine.
Antivirová společnost McAfee informovala o trojském koni FormSpy (též nazývaný Troj/FireSpy-A), který po nainstalování do systému Windows umí nalézt instalaci Firefoxu a přímo do jeho uživatelského profilu nahrát rozšíření, které zachytává stisky kláves, a ty následně posílá do Internetu. Hrozí tak např. odcizení přístupových údajů.
Tento trojský kůň ke své činnosti potřebuje mít v systému nainstalovaný trojský kůň Downloader-AXM a svou činnost ve Firefoxu maskuje tím, že se vydává za rozšíření Numberedlinks. Uvedený trojský kůň není bezpečnostní chybou Firefoxu. Šíří se e-mailem a do svého PC jej dostanete tak, že si vědomě nainstalujete instalační balíček, který vám přijde e-mailem spolu s "lákavou nabídkou" :). Nemá tedy nic společného s bezpečností Firefoxu, ale s bezpečností vašeho operačního systému a vaší (ne)ochotě instalovat vše, co vám přijde e-mailem.
Spolehlivou ochranou je mít firewall, antivirus, nainstalované aktualizace systému a neinstalovat nic z pochybných zdrojů. Pokud ve Správci rozšíření naleznete v seznamu rozšíření Numberedlinks ačkoliv víte, že jste jej neinstalovali, odinstalujte jej a zamyslete se nad zabezpečením svého PC.
Mozilla Corporation dnes uvolnila Firefox 1.5.0.5. Jedná se o pravidelnou bezpečnostní aktualizaci, která opravuje několik bezpečnostních chyb a chyby související se stabilitou produktu. Bližší informace naleznete v poznámkách k vydání. Českou verzi můžete stahovat z ftp.mozilla.org (stahujte pro Windows, Linux a Mac OS X). Nová verze je též dostupná přes automatické aktualizace Firefoxu.
Krátce poté vyšel i Thunderbird 1.5.0.5, který taktéž opravuje několik bezpečnostních chyb a vylepšuje stabilitu. Bližší informace naleznete v poznámkách k vydání. Detailnější přehled oprav, které jsou součástí této verze, přináší weblog The Rumbling Edge.
Českou verzi můžete stahovat z ftp.mozilla.org (stahujte pro Windows, Linux a Mac OS X).
K dispozici je i SeaMonkey 1.0.3, která taktéž opravuje několik bezpečnostních chyb. Prozatím nejsou k dispozici poznámky k vydání, ale novou verzi můžete stahovat z ftp.mozilla.org (instalátor pro Windows, ZIP verze pro Windows, instalátor pro Linux, tar.gz verze pro Linux a verze pro Mac OS X). Jedná se o anglické verze. Ty české připravím do týdne. Na lokalizaci anglických verzí můžete prozatím použít samostatný lokalizační balíček.
Dnes jsem si všiml, že poslední noční build Firefoxu 2.0 obsahuje nový dialog "ke stažení".
Doplnění: Jak mě v komentářích upozornil Amgis, jedná se o výsledek bugu 310071, která zajišťuje integraci se složkou Recent v uživatelském profilu Windows. Ta obsahuje odkazy na stažené soubory. Tento dialog je tedy výsledkem volání Windows API. Pokud chcete ten původní, vytvořte si na konfigurační stránce about:config předvolbu browser.download.manager.addtorecentdocs a nastavte její hodnotu na false.
Benjamin Smedbergs dnes ve svém blogu publikoval příspěvek týkající se slovníků na kontrolu pravopisu pro Firefox 2.0 a Thunderbird 2.0. Ty, jak jsem již říkal, budou v aplikaci standardně umístěny v podadresáři dictionaries v adresáři s nainstalovanou aplikací. Jen připomínám, že v aktuální verzi Thunderbirdu (1.5) a též SeaMonkey (1.0) jsou slovníky umístěny v podadresáři components/myspell.
V příspěvku se též objevil odkaz na jednoduchý nástroj díky kterému můžete snadno z existujícího slovníku vytvořit rozšíření, jehož instalace jej nainstaluje do Firefoxu či Thunderbirdu. Pomocí tohoto nástroje jsem připravil český slovník na kontrolu pravopisu a to jak v jeho klasické podobě, tak ten na korekci slov bez diakritiky.
Uvedené slovníky jsou plně kompatibilní se Správcem doplňků (slovníky na CZilla.cz nejsou) a lze je tak v případě potřeby snadno odinstalovat. Jsou určeny pro Firefox 2.0 Beta 1 a vyšší či Thunderbird 2.0 Alpha 1 či vyšší.
V dohledné době by se měl objevit přehled slovníků na kontrolu pravopisu i na serveru Mozilla Update.
Kdysi jsem zde hovořil o tom, že Firefox 2.0 bude obsahovat Správce doplňků, který sjednotí stávající Správce rozšíření a Správce motivů vzhledu. Jako
jeden z kladů nového dialogu jsem považoval tlačítko na instalaci doplňku z lokálního disku, které se v novém dialogu objevilo. To bylo užitečné zejména na motivy vzhledu, které nešlo nainstalovat prostým otevřením v prohlížeči (Soubor -> Otevřít souboru) jako rozšíření. Ano, přetažení do Správce motivů vzhledu funguje, ale to není zrovna přívětivé a málokoho to napadne. V poslední noční verzi Firefoxu jsem si však náhodou všiml, že tam uvedené tlačítko chybí. Po příčinách chybějícího tlačítka jsem tedy zapátral.
Ukázka původního dialogu s tlačítkem pro instalaci z lokálního disku.
Původně jsem si myslel, že je na vině některé z nainstalovaných rozšíření. Měl jsem podezření na rozšíření Nightly Tester Tools, ale to jsem brzy vyloučil. Po kratším hledání jsem narazil na bug 324656, který se týká odstranění tlačítka z dialogu. Jak jsem si přečetl, důvodem je prý fakt, že uživatelé z lokálního disku prakticky neinstalují a primárním zdrojem rozšíření a motivů vzhledu je pro ně server Mozilla Update.
Z mého pohledu tak trochu divné zdůvodnění, která je platné možná pro USA, ale ne u nás. Naštěstí jsem z celé diskuse vyčetl, že tlačítko lze snadno zviditelnit pomocí předvolby extensions.hideInstallButton, jejíž hodnota se nastaví na false.
Ačkoliv už dlouho Microsoft nepodporuje Windows 95, stále se najdou uživatelé, kteří jej provozují. Přestože se v systémových požadavcích na Firefox 1.5 dočtete, že systém Windows 95 není podporován, lze Firefox pod tímto operačním systémem provozovat. Jak na to se dozvíte v článku od Johna Harella.
Webmásteři mají od Gecka 1.8, které je součástí Firefoxu 1.5 či SeaMonkey 1.0, možnost zobrazovat jednoduchým způsobem text z bloku do více sloupců. Jedná se o experimentální podporu sloupců z CSS3. Výhodou je, že se text, který se zobrazí ve Firefoxu do více sloupců (ala novinové sloupky), se v ostatních prohlížečích zobrazí jako klasický odstavec. Nedojde tedy k rozpadu stránky. Více informací o této možnosti naleznete v článku na Mozilla Developer Center. Připravil jsem též jednoduchou ukázku.
Už jsem tu hovořil o upraveném poli vyhledávání ve Firefoxu 2.0. Nyní opět doznalo menší změny a vylepšení. Změna spočívá v přesunu nabídky pro výběr vyhledávacího modulu zpět pod ikonku vyhledávacího modulu. Vylepšení spočívá v možností vypnout našeptávač o kterém jsem zde již hovořil. Jeho vypnutí můžete realizovat ve Správci vyhledávacích modulů.
Ve weblogu The Rumbling Edge dnes vyšel seznam změn, které budou zahrnuty do Thunderbirdu 1.5.0.5, který vyjde tento týden. Jako vždy u podobných vydání není zahrnuta žádná nová funkcionalita, ale pouze opravy chyb. Mezi novinky se bude řadit pouze podpora pro Mac OS X na procesorech x86 (viz Universal binary na Wikipedii). Seznam případných bezpečnostních oprav zatím není znám.
Jednou z nevýhod vyhledávání textu na stránce ve Firefoxu byla nemožnost vyhledávat i v textu, který byl zadán do formulářových prvků. Pro srovnání, Opera 9 (nevím jak starší verze) to umožňuje, Internet Explorer 6 částečně (umí jen vyhledávání ve víceřádkových polích). Ve Firefoxu 2.0 Beta 1 již můžete ve formulářových polích vyhledávat.
Renderovací jádro Gecko, které ve webovém prohlížeči Mozilla slouží k zobrazování webových stránek, jsem zde v poslední době tak trochu opomíjel, takže se pojďme podívat, co se pro webové vývojáře chystá za novinky. Ve Firefoxu 2.0 bude obsaženo Gecko 1.8.1. Jedná se o upravené renderovací jádro z Firefoxu 1.5.0.x, které bylo vylepšeno o opravy chyb. Mezi novinky se řadí podpora JavaScriptu 1.7, vylepšení se dočká podpora SVG, přidány byly Microsummaries, dále podpora pro klientské relace a perzistentní úložiště a konečně podpora vyhledávacích modulů ve formátech MozSearch / OpenSearch.
Hlavní vývojová větev směřuje ke Gecko 1.9. Vzhledem k rozdílnému vývojovému cyklu prohlížeče a renderovacího jádra, bude toto jádro obsaženo až ve Firefoxu 3.0, který vyjde příští rok. Plánována je celá řada věcí. Krom již mnohokráte zmiňovaného přechodu na grafickou knihovnu Cairo se dočkáme vylepšené podpory SVG či podstatných změn na úrovni jádra, které opraví řadu chyb souvisejících např. s CSS a umožní implementaci dalších vlastností o které vývojáři často žádají. Zajímavá bude též podpora jazyka Python pro XUL. Možná se dočkáme též podpory JavaScriptu 2.0 či vylepšené podpory elementu Canvas. Více informací naleznete v plánu vývoje.
Hlavní výtkou, kterou směřují administrátoři sítí směrem k vývojářům Firefoxu, je absence instalace ve formě MSI instalátoru, který umožňuje správu instalace prohlížeče v síti skrze Microsoft Active Directory. Pokud však o takový instalátor máte zájem, navštivte web firmy FrontMotion, která jej na svých stránkách nabízí. K dispozici je vždy poslední stabilní verze.
Ve vývojářské diskusní skupině mozilla.dev.apps.calendar se dnes objevil příspěvek o plánu dalšího vývoje Mozilla Sunbirdu. Hlavním cílem je zrychlení vydávání nových verzí. Brzo se tedy dočkáme Mozilla Sunbirdu 0.3 a obdobně lze očekávat brzké vydání Lightningu 0.3 (verze 0.2 nebude). Další verze (0.5 a 0.7) by měly být zaměřeny na přidávání nových funkcí a následné verze (0.9 a 1.0) na opravy chyb tak, aby první stabilní verze byla bezproblémová. Z přehledu je tedy patrné, že sudé verze budou přeskakovány. Pokud vás zajímá, co se do Sunbirdu chystá, nahlédněte do příspěvku, kde jsou jednotlivé rozebrány. Je u ních uvedena i priorita a verze, v které se pravděpodobně objeví.
Stručný přehled těch hlavních:
- Lepší zobrazování událostí a úkolů v kalendáři.
- Upozornění na události (dialog, e-mail, SMS).
- Synchronizace s různými zařízeními.
- Těsnější integrace s e-mailem.
- Integrace kontaktů.
- Integrace s webovými službami (mapy, počasí, vyhledávání).
- Podpora štítků, kategorií.
- Vylepšení synchronizace, tisku a publikování.
- Vylepšení grafického rozhraní (podpora přesouvání myší, nastavitelnost, nabídka apod).
- Vylepšení přístupnosti.
Pokud budou uvedené novinky implementovány, máme se rozhodně na co těšit.
Pokud se vám sada tlačítek pro lišty ve Firefoxu zdá málo bohatá a rádi byste si nějaké další přidali, máte dvě možnosti. První spočívá v nainstalování rozšíření Toolbar Buttons. To vám do Firefoxu přidá velké množství dalších ikonek, které pokryjí prakticky všechny funkce Firefoxu, ke kterým díky nim budete mít rychlý přístup. Pokud však toužíte po tlačítku se specifickou funkcí, budete si jej muset vytvořit. Ke snadnému vytváření slouží rozšíření Custom Buttons.
Po jeho instalaci se vám do nabídky Zobrazit přidá volba Add new button. Po volbě této položky se vám zobrazí jednoduchý dialog. Pole Name slouží pro vyplnění jména tlačítka, do pole Image vyberete ikonku, které bude tlačítko mít a klepnete na tlačítko base64 (provede se překódování zvolené ikonky právě do base64). Pod těmito volbami máte dva panely – Code a Initialization code. Do obou se zadává klasický JavaScriptový kód, kterým můžete volat i vnitřní API Firefoxu. Do prvního panelu napíšete kód, který chcete, aby tlačítko dělalo. Do druhého pole se přidává kód, který se provede při startu prohlížeče. Většinou to však nebudete potřebovat a můžete nechat pole prázdné.
Ukázka jednoduchého kódu tlačítka, které po stisknutí provede načtení stránky v prohlížeči (volá interní funkci Firefoxu). Zadejte do pole Code.
loadURI("http://www.google.com/calendar/", null, null);
Po přidání se tlačítko ocitne v seznamu a vy si jej můžete přidat do lišty jako kterékoliv jiné tlačítko. Pokud jej přesunete na libovolnou lištu, můžete přes místní nabídku tlačítko editovat či odstranit. Zajímavá je volba Copy to clipboard v místní nabídce nad tlačítkem, která zkopíruje jeho kód, takže jej formou odkazu můžete vložit do webové stránky. Rozšíření totiž do prohlížeče zaregistruje nový protokol custombutton:// přes který si jiný uživatel s tímto rozšířením může do prohlížeče vámi vytvořené tlačítko přidat. Pěkná sbírka tlačítek je již ve fóru na MozillaZine.
Ačkoliv Thunderbird 2.0 Alpha 1 ještě nevyšel, ve weblogu The Rumbling Edge se již objevil seznam změn a novinek (druhá část) na které se v této verzi uživatelé mohou těšit. Mezi novinky se řadí vylepšená detekce nevyžádané pošty, předělaná podpora štítků, okna se souhrnými informacemi o složkách a celá řada dalších novinek.
Kdysi dávno, když jsem se ještě spolupodílel na projektu CZilla, jsem přeložil článek s přehledem souborů, které může uživatel nalézt v uživatelském profilu aplikace Mozilla. Tento článek je nyní již neaktuální a novinky v profilu, které přináší Firefox 2.0 už nezahrnuje vůbec. U sebe na webu jsem proto vytvořil zcela nový přehled, který zahrnuje i všechny novinky Firefoxu 2.0 a nočních verzí Firefoxu 3.0. Přehled budu do budoucna pravidelně aktualizovat.
Před pár dny vyšel Firefox 2 Beta 1 a řada lidí se už ptá, kdyže vyjde finální verze. Na tu si však budeme muset ještě nějaký ten čas počkat. Níže naleznete předběžný plán dalších verzí Firefoxu 2.0 s přibližným datem jejich vydání. Lze předpokládat, že konkrétní data nebudou na den přesně, ale uvedený roadmap dává přibližnou představu, kdy jednotlivé verze vyjdu (včetně té finální).
- 8. srpna 2006 – Firefox 2.0 Beta 2
- 1. září 2006 – Firefox 2.0 RC1
- 8. září 2006 – Firefox 2.0 RC2
- 15. září 2006 – Firefox 2.0 RC3
- 26. září 2006 – Firefox 2.0 Final
Zdroj: Mozilla Wiki
Po zahrnutí funkce rolování lišty s panely, které bude součástí Firefoxu 2.0, vyvstala otázka usability (použitelnosti) této novinky, protože nebylo možné rychle přepínat na panely, které byly v daný okamžik "skryty" mimo okno Firefoxu. Řešení tohoto problému spočívá v tlačítku na rychlé přepínání panelů, které se objevilo v nočních verzích po pravé straně lišty s panely.
Kdo z vás používá vývojové prostředí Eclipse, jistě tuto možnost přepínání zná. Zarážející je jen fakt, že se tlačítko na přepínání zobrazí i tehdy, když nejsou žádné panely skryty. Doufám, že se jedná jen o nedodělek vývojové verze a ve finální verzi bude vše v pořádku. Uvedená funkce je prozatím ve vývojové verzi Firefoxu 3.0, ale měla by se objevit i ve Firefoxu 2.0.
Tip pro ty, kteří uvedené tlačítko na liště s panely nechtějí. Do souboru userChrome.css přidejte následující řádky:
.tabs-alltabs-box,
.tabs-alltabs-box-animate,
.tabs-alltabs-button {
display: none;
}
S příchodem Firefoxu 1.5 se mi přestaly zamlouvat jeho paměťové nároky. Některé jeho funkce (např. rychlé procházení zpět) totiž kladou zvýšené požadavky na paměť. Té mám sice relativně dost, ale na druhou stranu nemám spuštěný pouze prohlížeč. Rozhodl jsem se tedy zredukovat nároky tak, aby to nemělo vliv na funkcionalitu, kterou v prohlížeči používám. Výsledky mě potěšily.
O problematice zabírané paměti Firefoxem jsem zde již hovořil. Pokud pociťujete abnormální zabírání paměti Firefoxem, jedná se s největší pravděpodobností o leak, ale ne na straně Firefoxu, ale některého z vámi nainstalovaných rozšíření. Více viz můj příspěvek.
Jak jsem již zmínil, Firefox 1.5 přišel s některými funkcemi, které si vezmou více paměti. Něco podobného lze očekávat i u Firefoxu 2.0, kde taková podpora relací, kontrola pravopisu či eventuálně podpora proti podvodným stránkám si vezmou nějakou tu paměť navíc.
Níže uvedu a vysvětlím své nastavení. Předem říkám, že je přínosem pro mě a pro vás může a nemusí být. Vše se totiž odvíjí od vašeho hardware (velikosti RAM) a rychlosti připojení k Internetu. Pro učinění představy, vlastním 512 MB RAM a mé připojení k Internetu je proměnlivé, ale neklesá pod 1 MBit.
Níže uvedené předvolby můžete změnit na konfigurační stránce about:config (pokud předvolba neexistuje, pak si ji vytvořte) či ji můžete zapsat do konfiguračního souboru user.js.
Redukce paměťových nároků funkcí Firefoxu 1.5
browser.sessionhistory.max_total_viewers, moje nastavení: 0
Funkce rychlého procházení historie naposledy navštívených stránek je podle mě užitečná pouze v případech, kdy máte pomalé připojení či připojení s pomalou odezvou. V takovém případě totiž při volbě Zpět v prohlížeči chvíli čekáte než se zobrazí předchozí stránka. Při aktivované této funkci (výchozí stav) tomu tak není, protože struktura předchozích stránek je do určité historie načtena v paměti. Uvedenou funkci jsem si vypnul a zpomalení procházení zpět jsem nazaznamenal.
browser.cache.memory.capacity, moje nastavení: 2048
Tato předvolba udává maximální velikost vyrovnávací paměti v RAM v kB. Výhoda této mezipaměti je v tom, že např. jž jednou načtené obrázky, které jsou uchovány v této paměti, se po novém požadavku na jejich zobrazení znovu nestahují. Výchozí hodnota této předvolby je -1, což znamená, že se maximální velikost této vyrovnávací paměti určí v závislosti na množství RAM, kterou v PC máte. Pro představu, pokud máte 512 MB RAM jako já, je maximální velikost 14 MB. Původně jsem chtěl tuto paměť vypnout úplně, ale narazil jsem ve Firefoxu 1.5 na chybu, kdy nastal problém s načítáním některých stránek, když byla paměť vypnuta (ve Firefoxu 2.0 je chyba opravena). Její kompletní vypnutí se realizuje přes předvolbu browser.cache.memory.enable. Zvolil jsem tedy velikost této paměti na 2 MB a nepozoruji žádné zpomalení práce s prohlížečem.
config.trim_on_minimize, moje nastavení: true
Předvolba související s přidělováním a odebíráním paměti ve Windows. Při minimalizaci Firefoxu umožní Windows odebrat Firefoxu přidělenou paměť, kterou momentálně nepoužívá. Opět platí, že nastavením této předvolby na true můžete zpomalit činnost Firefoxu, ale osobně jsem nezaznamenal žádný problém.
Redukce paměťových nároků funkcí Firefoxu 2.0
S výše uvedeným nastavením sem zredukoval zabíranou fyzickou pamět ze 80-100 MB po celodenní práci na 45-50 MB, což je podle mě dobré. Po nainstalování Firefoxu 2.0 Beta 1 jsem si všiml, že zabraná paměť vstoupla o cca. 10 MB na 55-60 MB. Realizoval jsem tedy vypnutí funkcí, které jsou ve Firefoxu 2.0 nové a které nepoužívám.
layout.spellcheckDefault, moje nastavení: 0
Vypnutí kontroly pravopisu ve formulářích na webových stránkách. Pěkná funkce, ale osobně ji nevyužiji. Jednak si většinu delších textů předpřipravuji v textovém editoru, druhak mě nebaví přepínání mezi slovníky, když jednou píšu česky, jinde zase anglicky.
browser.sessionstore.enabled , moje nastavení: true
Předvolba na zapnutí/vypnutí správy relací. Osobně ji mam zapnutu, protože využívám funkce na obnovu panelů po pádu prohlížeče (viz níže), ale pokud to nepotřebujete, můžete tuto předvolbu nastavit na false a nějakou tu paměť ušetříte. Důležité upozornění: pokud tuto funkci vypnete, vypnete tím všechny funkce související se správou relací.
browser.sessionstore.max_tabs_undo, moje nastavení: 0
Předvolba udává počet stránek, které lze obnovit po jejich zavření. Vzhledem k tomu, že k již zavřeným stránkám se v dohledné době nevracím a nemám ani problém s tím, že byl čas od času omylem zavřel důležitou stránku, mám tuto funkci vypnutu. Předvolba souvisí se správou relací.
browser.sessionstore.resume_session, moje nastavení: false
Automatické obnovování panelů, které byly otevřeny před posledním ukončení Firefoxu. Této funkci jsem nikdy nepřišel na chuť, takže ji mam vypnutu. Ve Firefoxu 2.0 Beta 1 je standardně vypnuta, ale možná bude ve finální verzi aktivována. V souvislosti s relacemi mam aktivovánu pouze předvolbu browser.sessionstore.resume_from_crash, která mi obnoví panely po pádu prohlížeče.
browser.safebrowsing.enabled, moje nastavení: false
Funkce na odhalování podvodných stránek. Osobně s tímhle nemám problém, takže tuto funkci mam vypnutu. Ve vývojových verzích Firefoxu obsahovala nějaké ty memory leaky, ale to by již mělo být ostraněno.
Závěr
Po výše uvedeném nastavení jsem u Firefoxu 2.0 Beta 1 opět v hranici 45-50 MB zabrané fyzické paměti po celodenním používání. Znovu ještě připomínám, že některé výše uvedené předvolby mohou zrovna u vás zpomalit činnost Firefoxu. Je to hodně o ladění, jaké nastavení je právě pro vás vhodné.
Před nedávnem jsem zde hovořil o výhodách konfiguračního souboru user.js v aplikacích Mozilla. Pár lidí mi následně psalo, zda bych nezveřejnil svoje nastavení tohoto souboru. Vzhledem k tomu, že nevidím důvod, proč tomuto přáni nevyhovět, tak tak činím. Mé nastavení je aspoň trochu komentováno. Detailní dokumentaci k jednotlivým
předvolbám naleznete v KB MozillaZine.
Stáhnout: user.js
Mohou nastat situace, kdy zatoužíte po vlastní verzi Firefoxu. V takové situaci máte v zásadě dvě možnosti. Buď si modifikujete existující instalační program či provedete kompilaci přímo ze zdrojového kódu. Tento příspěvek neberte jako podrobný návod, ale jako vodítko k nasměrování ke zdárnému cíli.
Začnu od druhé možnosti tj. kompilace. Drtivá většina z vás nemá ke kompilaci vlastní verze důvod. Pokud si myslíte, že ho máte, ještě jednou si to rozmyslete a zapřemýšlejte, zda by vaše potřeba kompilace nešla řešit jiným způsobem. V případě, že skutečně chcete kompilovat vlastní verzi, stáhněte si zdrojové kódy a kompilujte. Pěkný návod, jak provést kompilaci pod Windows s použitím free nástrojů, sepsal Henrik Gemal. Druhým zdrojem potřebných informací pro vás bude
příslušná sekce na serveru Mozilla Developer.
Daleko častější možností, která se hodí, je modifikace existujícího instalačního programu Firefoxu. Prostě si stáhnete exe a modifikujete jej. Aby to nebylo tak obtížné, existuje pro Firefox rozšíření Client Customization Kit. To umožňuje formou jednoduchého průvodce vytvořit vlastní instalační balíček (xpi), který lze vložit do instalačního programu a vytvořit si tak vlastní verzi Firefoxu. Pomocí tohoto nástroje můžete vytvořit balíček, který obsahuje vlastní nastavení, rozšíření, motivy vzhledu, vyhledávací moduly atd. Možností je v průvodci celá řada.
Závěrem důležitá poznámka. Modifikovaný instalátor Firefoxu nesmíte šířit. Můžete ho sice modifikovat, ale jen pro svoji potřebu či pro potřebu vaší firmy. Další šíření není povoleno, protože byste porušili licenci pod kterou je oficiální instalátor šířen. Pokud chcete verzi Firefoxu, kterou budete smět dále šířit, musíte si provést vlastní kompilaci a dodržet ochranné známky Mozilla Foundation.
Ač zatím není na domovské stránce K-Meleonu žádná informace, potichu vyšla verze 1.0. K-Meleon je webový prohlížeč založený na renderovacím jádru
Gecko tj.
na zobrazování webových stránek se používá stejná technologie, jako v případě Firefoxu. Jedná se o webový prohlížeč, který je určen pro platformu Windows a má se vyznačovat rychlostí a snadnou konfigurovatelností. Podíval jsem se na něj tedy trochu blížeji.
Prohlížeč K-Meleon znám již z dřívějška. Zkušebně jsem měl nainstalovány některé jeho starší verze, ale příliš mě nezaujaly. A to zejména co se týče funkcí, které byly nedopracované a prohlížeč jako takový mnoho nenabízel. Instalační balíček verze 1.0 má něco přes 5 MB a instalace je dílem okamžiku. K dispozici je i verze, kterou není nutné instalovat. K-Meleon po spuštění:
Grafické rozhraní K-Meleonu dává přednost klasickému Windows GUI před multiplatformnímu řešením ala Firefox. To je
mnohdy znát na rychlosti (v kladném smyslu). Abych byl však korektní – není tomu vždy. Když se například podíváte do rozšířených
předvoleb, dýchnou na vás předvolby ve stylu SeaMonkey. Celé je tedy takový lehký mix jako kdybyste 75% grafického rozhraní
SeaMonkey/Firefoxu nahradili vlastním řešením a zbytek nechali.
Podobně jako Firefox nabízí K-Meleon prohlížení v panelech, které je dnes prakticky standardem. Na můj vkus je ale tato funkce v podání K-Meleonu taková neohrabaná. V prohlížeči naleznete, podobně jako v jiných aplikacích Mozilla,
správu uživatelských profilů či konfigurační stránku about:config. Pokud nahlédnete do nabídky Tools, asi se nebudete moci zbavit dojmu, že se vývojáři částečně inspirovali i Operou. Podobnost je asi více než jen náhodná.
K-Meleon nabízí integrovanou RSS čtečku v podobě zakomponovaného rozšíření Aggreg8. V prohlížeči naleznete, podobně jako ve Firefoxu, Konzolu JavaScriptu, ale tak trochu rozšířenou. Ano, vždyť je to přeci integrované rozšíření Console2.
Prohlížeč podporuje gesta myší, rychlé přepínaní mezi proxy servery, rychlou změnu identifikace prohlížeče, rychlé blokování zvoleného obsahu a řadu dalších funkcí. Co mi na prohlížeči vadí, je jeho práce s historií a záložkami, které jsou na můj vkus příliš jednoduché. Navíc jsem nepřišel na způsob, jak zvolit vlastní pořadí ikonek na liště. To vlastní nastavení prohlížeče poměrně limituje.
Zhodnocení
Někdo by asi řekl, že jsem to vzal hodně rychle, ale ono skutečně není mnoho co hodnotit. Oproti předchozím verzím je zde slušný pokrok ve vývoji, ale nemohu se zbavit dojmu, že prohlížeč nenabízí nic, proč by jej měl uživatel používat. Těch pár funkcí, které má tento prohlížeč v základu a Firefox nemá, si může uživatel v případě potřeby doinstalovat.
Prohlížeč nelze pohodlně rozšiřovat pomocí rozšíření. Pohodlně říkám umyslně, protože drobnými hacky to jde, ale nic, co by zvládal běžný uživatel. Nenáročnost prohlížeče je též poměrně diskutabilní. Ano, nabíha sice rychleji než Firefox, ale rozhodně bych K-Meleonu nedal přezdívku "prohlížeč pro slabší PC" – pohled na obsazenou paměť mě v tom utvrdil. O mém dnešním testování na jednom slabším PC ani nemluvě.
Stáhnout K-Meleon 1.0
Dnes spatřila světlo světa finální verze SharpDevelopu 2.0. SharpDevelop je
free vývojové prostředí pro C# a VB.NET tj. jazyků platformy Microsoft .NET. Koho zajímají novinky,
nechť nahlédne do seznamu změn. Pro lepší představu o možnostech
vývojového prostředí koukněte na FeatureTour. Zájemci mohou SharpDevelop 2.0
volně stahovat. Uživatele Visual Studia 2005 nejspíš neosloví, ty ostatní potěší.
Nedávno tu byl problém s lokalizovanou verzí
rozšíření ForecastFox 0.9.2 a nyní tu máme další rozšíření, které způsobuje po aktualizaci
na poslední verzi problémy. Jedná se o rozšíření Windows Update ve verzi 1.1.6. Pokud si nainstalujete
jeho starší verzi a přes automatické aktualizace Firefoxu provedete aktualizaci právě na tuto verzi, po restartu
Firefoxu se vám blízko stavového řádku zobrazí "chybové hlášení"
<!DOCTYPE window SYSTEM "chrome://winupdate/locale/windowsupdate.dtd">.
Příčinou je chybná lokalizace (dáli se to tak vůbec nazvat), která je umístěna v oficiálním balíčku rozšíření, a která
po restartu způsobuje právě tento problém. Řešením je instalace lokalizované verze rozšíření Windows Update z CZilla.cz, kde
je lokalizace v pořádku. Pokud tedy někdy v budoucnu budete upgradovat na novější verzi tohoto rozšíření (pokud vyjde) a budete mít problém
s uvedenou chybou, víte kde hledat příčinu.
Pokud chcete zazálohovat uložená hesla Firefoxu či Thunderbirdu, máte několik možností. Například můžete použít
MozBackup či
manuální způsob zálohy
souborů z uživatelského profilu. Elegantním
řešením však je rozšíření Password Exporter, které rozšíří
Správce hesel o nový panel s funkcemi na import a export uložených hesel. Na tomto
panelu je též možné zazálohovat informace o tom, která hesla se nemají ukládat.
Vývojová verze Firefoxu
2.0 obsahuje kontrolu pravopisu textu, který zadáváte do formulářů. Jak jsem si všiml, lidem dělá problém ji
rozchodit s českým slovníkem, takže si ukážeme, jak na to.
Prvně je dobré poznamenat, že i když si nainstalujete českou verzi Firefoxu, nebude její součástí český
slovník kontroly pravopisu. Je to dáno hlavně licenčními důvody (nebudeme rozvádět). Český slovník si proto
budete muset doinstalovat z webu CZilla.cz. Pokud máte nainstalovaný
kancelářský balík OpenOffice a v něm
máte nainstalovaný český slovnik, můžete použít ten. Naleznete jej v adresáři
<složka s balíkem>/share/dict/ooo. Jedná se o soubory
cs_CZ.aff a cs_CZ.dic.
Pokud si nainstalujete slovník z balíčku, který je umístěn na serveru CZilla.cz, pravděpodobně budete
překvapeni, že slovník Firefox nenalezne. To je dáno tím, že uvedený balíček se slovníkem je určen pro Thunderbird,
a proto se nainstaluje do složky s aplikací do podadresáře components/myspell. Firefox
však ukládá slovníky do podadresáře dictionaries. Slovníky tedy musíte nejprve do
tohoto podadresáře přesunout.
Poznámka: Rozšíření se slovníkem z webu CZilla.cz se nenainstaluje do
uživatelského profilu mezi ostatní rozšíření, protože
obsahuje obsahuje starý instalační formát, který není kompatibilní se Správcem rozšíření (doplňků).
Z tohoto důvodu nepůjde slovník standardním způsobem odinstalovat a musíte jej odstranit manuálně. Postačí smazat
výše uvedené soubory slovníku.
Přepnutí slovníku na český je pak snadné. V editačním poli, kde se kontroluje pravopis, klepněte pravým
tlačítkem, v zobrazené nabídce zvolte Jazyky a v podnabídce zvolte češtinu. Druhou možností
je nastavení jazyka přes konfigurační
stránku about:config, kde nastavíte předvolbu spellchecker.dictionary na jméno souboru se slovníkem
bez přípony tj. pokud je váš slovník uložen v souboru cs_CZ.dic, nastavíte
předvolbu na hodnotu cs_CZ, pro
cs.dic nastavíte cs.
Vypnutí kontroly pravopisu realizujete přes předvolbu layout.spellcheckDefault. Postačí nastavit
hodnotu této předvolby na 0. Hodnota 1 je výchozí a znamená, že kontrola pravopisu se bude provádět pouze
ve víceřádkových editačních prvcích (textarea), hodnota 2 aktivuje kontrolu pravopisu i u jednořádkových vstupů.
Firefox
2.0 Beta 2, který je plánován na první polovinu srpna, přijde s inovovaným motivem vzhledu aplikace.
Nad jeho aktuálním návrhem můžete diskutovat v diskusní skupině
mozilla.dev.themes.
Mozilla Corporation
dnes uvolnila Mozilla Firefox 2.0 Beta 1. Oproti
poslední alfa verzi přibyla
podpora relací
na kterou se váže možnost obnovy omylem zavřených panelů. Novinkou je též upravený instalátor pro Windows
a podpora JavaScriptu 1.7. Kompletní
přehled novinek od Firefoxu 1.5 (přeloženo z poznámek k aktuální verzi):
- Zabudovaná ochrana proti podvodným stránkám.
- Automatické navrhování vyhledávaných frází na základě uživatelského vstupu v
poli vyhledávání u vyhledávacích služeb Google, Yahoo! a Answers.
(více)
- Vylepšené prohlížení v panelech. (více, a ještě)
- Lepší podpora náhledu a odebírání RSS zdrojů.
(více)
- Kontrola pravopisu ve webových formulářích. (více)
- Správa vyhledávacích modulů, která umožňuje odstraňovat a přeskupovat vyhledávací moduly.
(více)
- Podpora microsummaries
u záložek.
- Automatická obnova relace po pádu prohlížeče. (více)
- Nový Správce doplňků, který vylepšuje správu rozšíření a motivů vzhledu.
- Nový instalátor pro Windows, který je založený na NullSoft Scriptable Install System.
(více)
- Podpora JavaScriptu 1.7.
- Podpora klientských relací a perzistentního úložiště.
- Vylepšený formát vyhledávacích modulů (více)
- Vylepšená podpora správy rozšíření poskytující vylepšené zabezpečení a umožňující snadnější lokalizací rozšíření.
- Podpora svg:textPath v SVG.
Stahovat můžete z příslušného adresáře na ftp.mozilla.org.
K dispozici je i česká verze (Windows,
Linux,
Mac).
Používání této verze koncovým uživatelům nedoporučuji, protože řada rozšíření není dosud kompatibilní s touto verzí.
Další vydanou verzí bude Beta 2, která je plánována na první půlku srpna.
Pokud jste používali starší verzi Mozilla Sunbird, pravděpodobně řada z vás
nenašla v té aktuální možnost uložit kalendář na zvolené místo na disku. Všechny zvolené místní
kalendáře se totiž automaticky ukládají do souboru storage.sdb, který
je umístěn v uživatelském profilu Sunbirdu. Co když jej přesto chcete mít jinde?
Řešení je poněkud nelogické, ale funkční. V hlavní nabídce Sunbirdu zvolte
Soubor -> Nový kalendář, v zobrazeném dialogu zvolte volbu
Vzdálený, klepněte na tlačítko Další
a v dalším kroku průvodce do pole Umístění zadejte adresu na
lokální disk ve formátu file:///e:/kalendar/soubor. Kalendář s takto
zvolenou cestou bude uložen do cesty e:\kalendar\soubor na vašem
lokálním disku.
V diskusní skupině mozilla.dev.apps.seamonkey se dnes
objevila ukázka pracovní verze nové sady ikonek pro
výchozí motiv vzhledu balíku SeaMonkey. Zda budou obsaženy v SeaMonkey 1.1 či až v SeaMonkey 1.5,
nevím, ale můžete k ním
zasílat své připomínky.
Firefox 2.0
přijde s nativní podporou uchovávání relací. Jinak řečeno, pokud máte otevřeno několik panelů a zavřete
prohlížeč, při příštím spuštění se vám panely, které jste nechali otevřené, znovu načtou. Prostě vše, jako
kdyby jste prohlížeč nikdy neuzavřeli.
U aktuální verze (Firefox 2.0 Beta 1 RC3) se zdá, že podpora relací je ve výchozí konfiguraci vypnutá.
Pro její zapnutí nastavte předvolbu browser.sessionstore.enabled na hodnotu true (předvolba není
standardně vytvořena) na
konfigurační stránce about:config.
Pokud chcete, aby Firefox automaticky obnovil předchozí relaci po spuštění, nastavte předvolbu
browser.sessionstore.resume_session na true. Pokud máte zájem pouze po obnovení relace po pádu
prohlížeče, nastavte na hodnotu true předvolbu browser.sessionstore.resume_from_crash. V rámci
relace se obnoví nejen panely, ale i text, který jste vložili do formulářů na stránce.
V souvislosti s podporou relací existuje několik dalších zajímavých předvoleb. První z nich je
browser.sessionstore.interval, která v milisekundách udává, jak často se do uživatelského profilu
uloží informace o aktuální relaci. Výchozí hodnota je 10 000 milisekund, což odpovídá četnosti každých 10
sekund.
V rámci podpory relací si Firefox pamatuje několik naposledy zavřených panelů. Pokud tedy zavřete nějaký
panel omylem a chcete jej obnovit, přejděte v hlavní nabídce do
History -> Recently Closed Tabs (anglická verze, jak bude přeloženo nevím),
kde naleznete seznam naposledy zavřených panelů, které můžete snadno obnovit. Počet zavřených panelů, které
si bude Firefox pamatovat, ovlivníte předvolbou browser.sessionstore.max_tabs_undo. Výchozí hodnota
je 10.
Konfigurovatelný je i maximální počet oken, které se v rámci relace mohou obnovit. To můžete korigovat
pomocí předvolby browser.sessionstore.max_windows_undo, jejíž výchozí hodnota je 10.
Jak asi mnozí víte, od Firefoxu 2.0 bude na každém "oušku" Firefoxu
standardně umístěno tlačítko pro jeho zavření. Ve Firefoxu 1.5 či starší je toto tlačítko
pouze jedno v pravém rohu na liště s panely. Někdo tuto změnu přivítá, jiní ne. Ti pravděpodobně
budou hledat způsob, jak přepnout Firefox do starého nastavení. Podívejme se na ten nejjednodušší
způsob.
Nastavení, které znáte z Firefoxu 1.5 či starší.
Výchozí nastavení Firefoxu 2.0 (screenshot s motivem Windows XP).
Ač to původně vypadalo, že přepnutí půjde realizovat pouze přes rozšíření, nakonec tak lze
učinit přes konfigurační
stránku about:config. Realizaci provedete přes předvolbu browser.tabs.closeButtons,
která není standardně v přehledu tj. musíte ji vytvořit. Tato předvolba může nabývat následujících
hodnot:
- 0 – Tlačítko bude pouze na aktuálně vybraném panelu.
- 1 – Tlačítko bude zobrazeno na všech panelech (výchozí hodnota).
- 2 – Tlačítko nebude zobrazeno nikde.
- 3 – Tlačítko bude zobrazeno na pravé straně lišty s panely podobně jako ve Firefoxu 1.x.
Pokud tedy nastavíte uvedenou předvolbu na hodnotu 3, získáte nastavení ve stylu Firefoxu 1.x bez
nutnosti instalovat jakékoliv rozšíření.
V průběhu tohoto týdne vyjde Firefox 2.0 Beta 1, řada uživatelů podlehne
pokušení a nainstaluje si ho, ačkoliv se bude jednat o vývojovou verzi a tudíž nic, co by si
měli uživatelé instalovat. Jenže znáte je.
Tak jako v případě betaverzí Firefoxu 1.5 budou asi překvapeni, že ze seznamu
nainstalovaných rozšíření se jich tak polovina zakáže a část z nich bude nadávat
"na tu novou hroznou verzi Firefoxu" místo toho, aby nadávali na sebe, že nedali
na doporučení ji neinstalovat a nainstalovali si ji.
Nicméně "chyba" nebude na straně nové verze Firefoxu. Každá nová verze aplikace Mozilla,
která vyjde, může přinést změněné API pro vývojáře rozšíření. Aby se zabránilo
nainstalování rozšíření, které není určeno pro danou verzi aplikace Mozilla, obsahuje každé
rozšíření ve svém instalačním skriptu informaci, pro jaké aplikace je určeno a pro jaké
verze. Do jiných "nepůjde nainstalovat".
Poznámka: Pod novou verzí aplikace rozumím její novou verzi – např. Firefox 1.0, 1.5, 2.0 apod.
Na bezpečnostní aktualizace (např. 1.5.0.1, 1.5.0.2 apod.) se výše uvedené nevztahuje. Zde se totiž žádné API
pro vývojáře nemění.
Pokud tedy máte nainstalované rozšíření, které je kompatibilní s Firefoxem 1.0 – 1.5, po aktualizaci
Firefoxu na verzi 2.0 Beta 1 se zakáže (jak povolit). Autoři často
aktualizují svá rozšíření pro nové verze až v době betaverzí produktů, pro které jsou určeny. Když pak
vyjde nová verze produktu, je většina rozšíření pro novou verzi již aktualizována.
Rada tedy zní: instalujte pouze finální verze a ušetříte si spoustu problémů.
Po představení konfiguračního souboru user.js bych
vám rád ukázal další dva konfigurační soubory –
userChrome.css a userContent.css.Pojem konfigurační
soubor zde ale není úplně přesný. Už přípona souboru naznačuje, že se jedná
spíše o soubory formátovací.
Oba soubory patří do podadresáře chrome ve vašem uživatelském profilu. Podobně jako
soubor user.js však standardně neexistují a v případě potřeby je musíte vytvořit.
Ve stejném podadresáři můžete též nalézt soubory userChrome-example.css a
userContent.css-example.css, které jsou takovou krátkou ukázkou možností použití
těchto dvou souborů.
Poznámka: Pokud ve vývojové verzi Firefoxu vytvoříte nový uživatelský profil, podadresář
chrome se v něm standardně nevytvoří. Musíte jej tedy vytvořit sami.
Nyní k významu obou souborů. Soubor userChrome.css slouží k
úpravě uživatelského rozhraní aplikací Mozilla. Díky němu můžete
například změnit šířku pole vyhledávání,
změnit pořadí lišt či realizovat ledajakou
jinou úpravu. Celé rozhraní aplikace je totiž formátováno CSS styly, které lze tímto způsobem upravovat. Jediné, co k tomu potřebujete, je vědět
id či class jednotlivých prvků grafického rozhraní. Přehled těch základních naleznete
v Knowledge Base MozillaZine. Zbývající
můžete zjistit pomocí DOM Inspektoru.
Druhý soubor, userContent.css, slouží k úpravám zobrazovaných webových stránek.
Čeho můžete docílit? Přes tento soubor například můžete zakázat blikající prvky na stránce, pohyblivý text či
třeba vycentrovat konkrétní stránku.
Příklady
Teorie je jedna věc, důležitá je ovšem praxe. Uvedu ukázky obou souborů. Nejprve
userChrome.css:
/* Tento řádek musí být vždy na začátku souboru uveden */
@namespace
url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul");
/* Odstranění tlačítka pro zavírání panelů */
tabbrowser .tabs-closebutton-box {display: none;}
/* Chceme lištu se záložkami na více řádků */
#bookmarks-ptf {display:block}
#bookmarks-ptf toolbarseparator {display:inline}
/* Přidání obrázku na pozadí lišt */
menubar, toolbox, toolbar, .tabbrowser-tabs {
background-image: url("background.gif") !important;
background-color: none !important;
}
/* Skrytí volby Odeslat odkaz z místní nabídky nad odkazem */
#context-sendlink {
display: none;
}
A nyní ukázka userContent.css:
/* Zakázání tagu marguee – běžící text */
marquee {
-moz-binding: none; display: block; height: auto !important;
}
/* Vynucení podtržení všech odkazů na webech */
a {text-decoration: underline !important}
/* Změna kurzoru nad JavaScriptovými odkazy */
a[href^="javascript:"] {
cursor: move;
}
Kde hledat další informace
Výše jsem uvedl několik ukázek k čemu je dobré tyto soubory využít, ale možností je samozřejmě
podstatně více. To už je však nad rámec tohoto úvodu, a proto vás odkáži na celou řadu zajímavých
stránek, které se týkají obsahu těchto souborů.
Pokud vlastníte 64 bitový procesor a máte nainstalovány 64 bitový Windows XP,
nejspíš byste chtěli, aby i nainstalované aplikace Mozilla byly 64 bitové.
Mozilla Corporation nenabízí speciální 64 bitové verze svých aplikací. Pokud
však o ně máte zájem, zavítejte na stránky Mozilla-x86-64.com či
Vector64.com.
V posledních nočních buildech SeaMonkey 1.1 se objevila funkce náhledů na panely,
kterou v současné době obsahuje Opera 9.
Funkce spočívá v tom, že pokud přemístíte kurzor myši nad "ouško" panelu, zobrazí
se vám náhled stránky, která je v něm zobrazena. Ve Firefoxu se tato funkčnost dá realizovat pomocí rozšíření
Tab Preview.
Pokud se vám náhledy nelíbí a chcete je vypnout, nastavte na
konfigurační
stránce about:config předvolbu browser.tabs.tooltippreview.enable na false. Šířku
náhledu můžete určit pomocí předvolby browser.tabs.tooltippreview.width.
Pokud bych měl být upřímný, pak musím konstatovat, že Thunderbird nenabízí zrovna propracovanou práci se šablonami.
Práci s nimi sice umožňuje, to ano, ale jen na základní úrovní a není proto divu, že dotazy uživatelů směřují
často právě na věci okolo nich. V tomto příspěvku se pokusím ukázat, jak z toho mála, co je, vyždímat maximum.
Základní práce se šablonami
Pokud se rozhodnete pro šablony, první co vás asi překvapí, je absence přednastavených šablon, mezi kterými by
si mohl uživatel zvolit, pokud se mu nechce vytvářet si vlastní. Ty Thunderbird, narozdíl od jiných klientů,
nenabízí.
Vytvoření nové šablony provedete stejným způsobem, jako byste chtěli vytvořit novou zprávu.
Zvolíte v hlavním okně Thunderbirdu v nabídce Soubor -> Nový -> Zpráva, použijete
klávesovou zkratku CTRL+M či klepnete na ikonku na hlavní liště. Zobrazí se vám okno pro psaní nové zprávy. Upravíte
si zprávu podle toho, jak chcete, aby šablona vypadala a v hlavní nabídce zvolíte
Soubor -> Uložit jako -> Šablona. Na název šablony nebudete dotázáni, bude
automaticky uložena podle obsahu pole Předmět.
Šablona se uloží do složky Šablony. Pokud jste šablony dosud nepoužívali, složka
není standardně v seznamu složek. Po uložení první šablony se složka vytvoří, ale již se v seznamu nezobrazí.
Proč tomu tak je, skutečně netuším. Ukončete Thunderbird a znovu jej spusťte. Poté již bude složka v seznamu. Její
umístění lze volit pod Nástroje -> Nastavení účtu, zvolte účet a položku
Kopie a složky.
Novou zprávu s použitím šablony realizujete tak, že přejdete do složky Šablony,
dvojklepnete na šabloně, čímž se otevře okno nové zprávy s šablonou, napíšete e-mail a odešlete.
Pokud posíláte e-mailové zprávy ve formátu HTML a chcete,
aby šablona obsahovala na pozadí obrázek, patrně neuspějete. Při vytvoření nové zprávy ze šablony totiž obrázek
na pozadí zmizí. Proč, netuším.
Nastavení šablony jako výchozí
Základní práce se šablonami skutečně neoslní. Jedním ze základních požadavků uživatelů je, aby byla při vytváření
nové zprávy automaticky použita konkrétní šablona. To v Thunderbirdu standardně nejde. Pro tyto případy je zde
rozšíření ExternalTemplateLoader.
První věc, kterou toto rozšíření do Thunderbirdu přidá, je nabídka k tlačítku
Nová zpráva na hlavní liště. Do ní si můžete přidat až 5 předdefinovaných
HTML šablon. To je užitečné zejména tehdy, když
potřebujete mít rychlý přístup k několika šablonám. Šablona musí být uložena na disku. To realizujete
například tak, že klepnete pravým tlačítkem ve složce Šablony na existující šablonu,
v místní nabídce zvolíte volbu Uložit jako, nastavíte výstupní formát na
HTML a uložíte na disk.
Nastavení výchozí šablony realizujete tak, že si otevřete okno pro psaní nové zprávy (CTRL+M), v hlavní nabídce
zvolíte Nástroje -> ExternalTemplateLoader options -> Template for this indentity
a v zobrazeném dialogu zvolíte z disku HTML šablonu,
kterou chcete používat a zaškrtnete volbu Load this external template as default. V
případě, že chcete používat šablonu i u odpovědí a přeposílání e-mailu, zaškrtněte volbu
Load this template also to reply and forward. V takovém případě musíte mít v kódu
šablony umístěn kód <div id="quoteDiv"> </div>, na jehož místo se doplní text původní zprávy.
Upozornění: Ve jménech šablon uložených na disku nepoužívejte diakritiku. Totéž se týka cest
k šablonám. Rozšíření s tím neumí korektně pracovat.
Automatické odpovědi
Je léto, chcete odjet na dovolenou a zároveň chcete všechny odesílatele, kteří vám po tuto dobu napíší,
informovat, že jste pryč a ať se případně obrátí na vašeho kolegu. V takovém případě máte dvě možnosti. Ta
první spočívá v tom, že odpověď nastavíte přímo na e-mailovém serveru. To v případě, že vaše PC bude po dobu
vaší dovolené vypnuté (nejčastější případ).
Pokud bude po tuto dobu zapnuté (z nějakého důvodu), můžete automatickou odpověď nastavit přímo v Thunderbirdu.
Cesta vede přes filtry. V hlavní nabídce zvolte Nástroje -> Třídicí filtry zpráv,
zvolte nový filtr, nastavte kritéria filtru, u Provést akci zvolte volbu
Odpovědět pomocí šablony a v seznamu vyberte šablonu.
Vkládání předpřipraveného textu
Další užitečnou věcí, která sice přímo nesouvisí se šablonami, ale jedná se o blízké téma, je
vkládání často se opakujícího textu do e-mailu. K tomu můžete využít rozšíření
Quicktext, které vám umožní vkládat předdefinovaný text. Pěknou možností tohoto
rozšíření je podpora zástupných znaků (placeholders) místo níž se doplní konkrétní údaje (např. aktuální datum).
Stávající přehled zde zvěřejněných návodů a tipů k Firefoxu se stal již nepřehledně dlouhý, a proto jsem
vytvořil samostatnou stránku s jejich přehledem, kterou
jsem doplnil o pár základních informací.
Microsoft dnes uvolnil
doplněk pro Windows XP s názvem Microsoft Private Folder. Ten do systému přidá složku
My Private Folder. Ta slouží k uchovávání dat pod heslem. Jedná se o
jednoduchý způsob, jak k určitým souborům zamezit přístup v případech, kdy se u jednoho uživatelského
účtu Windows střída často více uživatelů (typicky domácnost). Osobně se mi tento jednoduchý doplněk líbí.
Jeho jedinou nevýhodu vidím v tom, že nelze zvolit umístění této složky a ta je napevno umístěna v
uživatelském účtu Windows. Stáhnout (1.5 MB).
Patrně jste už asi slyšeli, že aplikace Mozilla jsou velmi dobře nastavitelné a
přes konfigurační soubory jdou dělat slušné věci. Pokud se řadíte mezi začátečníky,
kteří neví jak nato, je právě pro váš určen tento krátký úvod.
Uživatelský profil, tj. místo, kam
si aplikace Mozilla ukládají svá data, standardně obsahuje hlavní konfigurační soubor
prefs.js. Když si jej otevřete, uvidíte velké množsví
řádků podobných následujícímu:
user_pref("browser.startup.homepage", "about:blank");
V prvních uvozovkách je název předvolby a v druhých je její hodnota. Pokud například ve
Firefoxu
provede nějakou změnu v dialogu Možnosti, uloží se do výše uvedené podoby
do souboru prefs.js. Nainstalovaná rozšíření si též dost často ukládají
svou konfiguraci do tohoto souboru. Jedná se vlastně o předvolby about:config, které když nastavíte na nevýchozí
hodnotu na konfigurační stránce about:config či v GUI dialog pro nastavení aplikace, uloží se do tohoto souboru.
user.js
Výše uvedené ukládání do jednoho souboru má jednu nevýhodu. Jak postupně instalujete a odinstalováváte
rozšíření, provádíte modifikace nastavení apod., velikost konfiguračního souboru roste. Ten začíná obsahovat
celou řadu zbytečně nastavených předvoleb a díky některým nastavením může být i nepřenositelný na jiné PC.
V horším případě se může Firefox chovat nestandardně. Následně pak většinou nezbývá nic jiného (pokud selžou
standardní postupy) než vytvořit nový uživatelský profil, zkopírovat do něj základní data z toho starého a
provádět celé nastavení znovu. To je poměrně nepraktické a řešení této věci spočívá v užití
konfiguračního souboru user.js.
Jedná se o soubor se stejnou syntaxí jako výše uvedený prefs.js s tím
rozdílem, že user.js má vyšší prioritu. Pokud tedy máte nastavenou nějakou
předvobu (např. domovskou stránku) v user.js a provedete její přenastavení
v programu, změna se sice do souboru prefs.js uloží, nicméně při dalším
spuštění se přemaže nastavením z user.js
Toho se dá poměrně dobře využít, když si chcete vytvořit soubor s konfigurací, kterou si chcete
zálohovat. Jednoduchou obnovou tohoto souboru do nového uživatelského profilu totiž snadno získáte
původní nastavení bez nutnosti znovu vše nastavovat.
Poznámka: V konfiguračních souborech prefs.js ani
user.js se neuchovává nastavení GUI tj. např. vaše nastavení lišt. To
se uchovává v souboru localstore.rdf.
Konfigurační soubor user.js se v uživatelském profilu standardně
nenalézá a je potřeba jej vytvořit. Musí být umístěn přímo "v rootu" profilu tj. tam, kde je umístěn
soubor prefs.js. Jeho editaci provádějte v editoru, který zvládá kódování
UTF-8.
Syntaxe jednotlivých řádků je stejná jako v případě souboru prefs.js.
Blokové komentáře můžete psát mezi znaky /* */, pokud potřebujete pouze jednořádkový
komentář, zahajte řádek znakem sharp (#).
# toto je jednořádkový komentář
/* toto je
víceřádkový komentář */
user_pref("předvolba", "nastavená hodnota");
Přehled jednotlivých předvoleb získáte v přehledovém článku na
Kb MozillaZine.
Tip: Prolézat rozsáhlý přehled předvoleb je nepraktické, zvlášť když potřebujete jen
"to své nastavení". Doporučuji proto vytvořit nový uživatelský profil, z něj si někam zkopírovat soubor
prefs.js, následně provést nakonfigurování aplikace a provést porovnání jednotlivých
řádků v obou souborech. Nově přidané předvolby je pak dobré v přehledu dohledat a s
vysvětlujícím komentářem přidat do user.js.
Uvedená přenositelná konfigurace má význam zejména u nastavování webového prohlížeče (Firefox, SeaMonkey Browser).
U e-mailových klientů rozhodně nedoporučuji vytvářet tímto způsobem nastavení poštovních účtů.
Další informace
V poslední době se mě lidé často ptají, kdy bude k dispozici nová verze
MozBackupu
a co bude obsahovat nového. V poslední době na tom dost pracuju, ale práce je ještě
hodně, takže nějaká použitelná verze na testování bude k dispozici nejdříve za měsíc.
Jednou z novinek bude podpora Mozilla Sunbirdu a
prohlížeče Flock.
Podporu jsem již zapracoval.
Aplikace Mozilla spolupracují s externími programy formou zásuvných modulů (pluginů).
Typicky se jedná o Flash, Javu, Windows Media Player apod. Nainstalované zásuvné moduly,
které se instalují společně s aplikací, se mohou stát příčinou dvojích problémů.
První problém se týká stability programu. Pokud vám například Firefox často padá s hlášením "V zásuvném modulu ... nastala chyba.",
je dobré to nějakým způsobem začít řešit. Dost často je zdrojem těchto problémů stará či nestabilní verze
nainstalovaného zásuvného modulu. Jak to vyřešit?
V chybovém dialogu se často objevuje informace o tom, v jakém
zásuvném modulu nastala chyba. Nejčastěji to bývá Flash. Starou verzi programu proto odinstalujte a v seznamu
zásuvných modulů about:plugins (zadejte do adresního řádku pro zobrazení přehledu) se přesvěčte, zda
již není nainstalován. Pokud jste do podadresáře plugins nahrávali zásuvné moduly
ručně, bude potřeba tyto soubory ručně smazat. V přehled about:plugins zjistíte, o které soubory se jedná.
U konkrétního zásuvného modulu je totiž v přehledu vždy řečené, který soubor zajišťuje funkčnost modulu.
V jiných adresářích než podadresář plugins nic nemažte! Následně si stáhněte
poslední verzi programu, který poskytuje zásuvný modul a nainstalujte ho. Problém by tím měl být vyřešen.
Druhý problém je potencionální. Zásuvné moduly, které zajišťují spolupráci s externími programy, jsou mocné.
Takový Flash, Java apod. dokáží operovat přímo v operačním systému, takže přes zásuvný modul lze obejít
zabezpečení libovolného webového prohlížeče. Ne, zásuvné moduly nejsou nebezpečné, ale měli byste používat
jejich poslední verze u kterých je téměř jistota, že neobsahují žádnou závažnou bezpečnostní chybu, která
by byla známa.
Takový Firefox je bezpečný prohlížeč, který neumožní systém infikovat viry, spyware a podobnou "havětí".
Pokud však uživatel navštíví stránku s kódem, který zneužívá bezpečnostní díru v zásuvném modulu, který má
uživatel nainstalován, nezachrání ho ani poslední verze Firefoxu se všemi bezpečnostními aktualizacemi.
Jak se bránit? Podívejte se do přehledu zásuvných modulů (about:plugins), zda nepoužíváte
staré verze zásuvných modulů. Pokud nevíte, jaké verze jsou poslední, doporučuji přehled na server
Mozilla Update.
Pod označením SuiteRunner se skrývá vývojová verze SeaMonkey, která je založena na XULRunner, a která se stane SeaMonkey 1.5. Z hlediska
dalšího vývoje SeaMonkey je SuiteRunner poměrně podstatný. V současné době je to tak, že
Firefox,
Thunderbird
a další aplikace využívající toolkit běží jedním směrem vývoje, SeaMonkey "druhým".
Záměrně v uvozovkách, protože řada věcí ve všech uvedených aplikací sdílí jeden kód.
Nevýhodou toho, že SeaMonkey nevyužívá toolkit, je absence řady funkcí, které můžete znát z Firefoxu,
Thunderbirdu apod. Jedná se například o správu rozšíření, safe mód, automatické aktualizace apod. Tyto funkce jsou
totiž součástí toolkitu. Snahou
vývojářů SeaMonkey tedy nyní je, aby co možná nejvíce programového kódu bylo sdíleno s tookitem namísto
vlastního řešení.
To v žádném případě neznamená, že se ze SeaMonkey stane kombinace Firefox+Thunderbird. To, o čem tu hovořím,
se týká zejména pozadí na které se nabalují nové funkce pro koncové uživatele.
První buildy SuiteRunneru již jsou, i když nejsou "veřejné". Vývojáři si zatím nepřejí jejich šíření,
což je vzhledem k stavu rozpracování pochopitelné. Jednou z věcí, která je již v aktuálním buildu SuiteRunneru
k dispozici, je Správce doplňků, který je podobný tomu, co bude obsažen ve Firefoxu 2.0.
Nezbývá tedy nic jiného, než se těšit na jaro příštího roku, kdy by mělo být SeaMonkey 1.5 k dispozici.
O novinkách z vývoje zde budu průběžně psát.
David Bienvenu, jeden z hlavních vývojářů e-mailového klientu Mozilla Thunderbird, napsal v diskusní
skupině mozilla.dev.apps.thunderbird, že alpha verze Thunderbirdu 2.0 vyjde současně či krátce po vydání
Firefoxu 2.0 Beta 1.
Alpha verze bysme se tedy měli dočkat během týdne až dvou.
Před pár dny vyšlo phpBB 3.0 Beta1. phpBB je
webová aplikaci pomocí které vytvoříte webové fórum snadno a rychle. Verze 3.0 je už
dlouho očekávána, protože s sebou přinese celou řadu novinek.
Na nové verzi mě, krom jiného, zaujalo propracovaná implementace captcha. S captcha
už jste se nejspíš setkali. Je to takové to čtení znaků z generovaných obrázků do editačního
pole, čímž se má zamezit, aby web roboti neprováděli automatické přidávání příspěvků s
často nevhodným obsahem.
Nevýhodou bohužel je, že jak se zlepšují obrany proti těmto robotům, zlepšují se taktéž
i roboti, kteří jsou dnes schopni přečíst i některá captcha. Příkladem takového může být
odečítání obrázků při registraci v phpBB 2.0.x. Donedávna spolehlivá ochrana proti robotům,
co se jen registrovali ve snaze podstrčit do kolonky "www" odkaz na konkrétní stránku a získat
tak přes zpětné odkazy lepší pozici v Googlu.
Dnes je bohužel tato ochrana v phpBB prolomena. Proto se netrpělivě čeká na finální verzi
phpBB 3.0, která v administraci umožňuje velmi pěkně nastavit, jak se mají captcha generovat,
takže se jejich čtení stane pro webové roboty téměř neřešitelným problémem. Další výhodou je,
že lze tuto možnost aktivovat jak u registrace, tak u přidávání příspěvků neregistrovaných
uživatelů.
V diskusní skupině mozilla.dev.apps.calendar bylo
dnes oznámeno, že už nebude možné
vytvářet nové verze rozšíření Mozilla Calendar z
CVS. Toto rozšíření již není nějaký čas
vyvíjeno, podporováno a nejsou vydávány jeho nové verze. Doposud však bylo možné stáhnout jeho
zdrojové kódy a provést jeho kompilaci. Taktéž bylo možné zkompilovat balík
SeaMonkey
s integrovaným Mozilla Calendar. To teď již nebude možné.
Důvodem je přechod na nový dialog Možnosti (založený na toolkitu) a přesun lokalizací v
rámci CVS do /l10n. Vzhledem ke sdílení podstatné částí
zdrojového kódu s Lightningem a
Mozilla Sunbird, nebude již moci Mozilla Calendar fungovat v aplikacích
založených na XPFE (např. SeaMonkey).
V praxi to celé znamená, že již nebude možné vytvořit novou verzi Mozilla Calendar. Pro
Thunderbird
nyní existuje od stejných tvůrců rozšíření Lightning, které poskytuje prakticky stejnou
funkcionalitu jako poskytoval Mozilla Calendar. Narozdíl od něj se však snaží o těsnou integraci se samotným
klientem. Horší je to bohužel se SeaMonkey, pro který v současné době neexistuje nic, co by se vyvíjelo a
poskytovalo kalendářové funkce. Jak říkají samotní vývojáři Lightningu, toto rozšíření bude možné do SeaMonkey
instalovat až s příchodem SeaMonkey 1.5, který by měl být založen (alespoň z části) na toolkitu. To však bude nejdříve
na jaře příštího roku.
Mozilla Sunbird je od posledních nočních buildů distribuován pro platformu Windows
i ve formě instalátoru. Jak říkají vývojáři, jednalo se o
jedno z nejčastějších přání uživatelů. Instalátor má v současné době ještě několik mušek, ale jeho doladění je
otázkou krátkého času.
V posledních nočních buildech Firefoxu 2.0 se při větším množství otevřených
panelů zobrazí po stranách šipky, kterými se přesouváte na panely, které jsou skryté
"za rohem". Pro představu, když ve Firefoxu 1.5 otevřete větší množství panelů, jsou
ouška všech panelů (byť stále menší) zobrazeny v okně prohlížeče. Nyní jsou zobrazeno
pouze x panelů (počet záleží na rozlišení vašeho monitoru), zbytek je skryt
"za rohem" a na skryté panely se přesunete klepnutím na ikonku šipky (posun vždy po
jednom panelu).
Osobně si nejsem jist, zda je to zrovna dobré vylepšení. Vypnutí půjde realizovat
nastavením předvolby browser.tabs.tabMinWidth v
předvolbách about:config
na malou hodnotu (např. 1). V současné době to zatím nefunguje.
