JasnaPaka BlogFirefox, Thunderbird, Mozilla, novinky, tipy, rady... |
Jak dnes informoval jeden z vývojářů Thunderbirdu, připravovaný Thunderbird 3.0 Beta 1 bude vydán jako Alfa 3. Důvodem změny je fakt, že ne vše, co bylo do první betaverze plánováno, se stihlo v termínu a produkt ještě není v takové fázi, aby mohl být nazýván betaverzí. Betaverzím se navíc většinou dočkává větší publicity, která by v tomto případě byla spíš nežádoucí, protože řada je rozpracována.
Mozilla Corporation spustila nový marketingový projekt s názvem Impact Mozilla. Cílem projektu je vymyslet způsoby, jak přilákat k Firefoxu nové uživatele a hlavně, jak je u Firefoxu udržet. Celá akce má komunitní charakter, takže každý může do 24. října přijít s vlastním nápadem, jak tíženého cíle co nejlépe docílit. Vítěz, který bude oznámen 19. prosince, a kterého určí veřejné hlasování, si přijde na 3 000 dolarů.
Pokud jste vyzkoušeli webový prohlížeč Google Chrome či jej aktivně používáte, pravděpodobně jste zaregistrovali problémy s funkčností Javy. I když jste měli nainstalovánu její poslední verzi, Google Chrome ji buď „neznal“ nebo se při jejím použití začal chovat nestabilně. Řešením uvedených problémů je instalace vývojové verze Javy 6 Update 10, která je nyní ve fázi release candidate.
Asi nejzajímavější zprávou dnešního dne z prostředí Mozilly je oznámení nového editoru webových stránek postaveného na Mozille, který se jmenuje BlueGriffon. Jedná se o editor ve vývoji, za kterým pravděpodobně stojí Daniel Glazman, autor editoru Nvu. Momentálně není k dispozici žádná veřejná verze a není známo, kdy by měla být k dispozici. Nástupce Nvu Daniel Glazman slibuje již dlouho, takže doufejme, že se brzy dočkáme milého překvapení.
Tržní podíl Firefoxu je po celém světě významný a většinou se již počítá na desítky procent. Existují však i výjimky a tou nejkřiklavější je asi Jižní Korea. Zde má podle aktuálních čísel Firefox podíl pouze 0,8% a monopol zde drží Internet Explorer (přes 98%). Ptáte se, jak je to možné? Někdy okolo roku 1998, kdy ještě 128 bitový SSL nebyl dokončen, se v Jižní Korei rozhodli pro vlastní řešení zabezpečení v podobě blokové šifry SEED. To vydrželo dodnes, takže je v současné době Jižní Korea „nekompatibilním ostrůvkem“ vůči celému světu. Jedinou reálnou možností, jak SEED používat, je pak ActiveX plugin pro Internet Explorer. Ano, takto nějak vypadá monopol bez reálné možnosti volby. Líbí se vám?
Operační systém Windows Vista jako svou součást obsahuje poštovní klient Windows Mail, který se stal náhradou populárního Outlook Expressu. Pokud jste jej nějaký čas používali a chtěli přejít na Thunderbird, pravděpodobně jste zjistili, že Thunderbird neumí poštu z tohoto klientu přímo importovat. Nicméně přesto existuje způsob, jak toho docílit. Windows Mail ukládá jednotlivé e-maily na disk ve formátu eml do cesty C:\Users\[uživatel]\AppData\Local\Microsoft\Windows Mail. Pro jejich import do Thunderbirdu můžete použít rozšíření ImportExportTools.
Společnost Google uvolnila novou verzi Google Toolbaru pro Firefox. Ta přináší několik novinek jako je možnost synchronizace nastavení lišty, integraci s Google Notebook, novou stránku zobrazující se při nenalezení zadané adresy či přístup k historii vašeho vyhledávání ve vyhledávači Google. Google Toolbar 5 přichází pro Firefox skoro s ročním zpožděním oproti verzi pro Internet Explorer, která vyšla loni v prosinci.
Mozilla Corporation včera uvolnila Firefox 3.0.3. Jedná se o mimořádnou verzi, která opravuje problém se zmizením hesel po aktualizaci na Firefox 3.0.2, pokud obsahovaly diakritické znaky. Bližší informace jsou dostupné v poznámkách k vydání a aktualizace se vám jako vždy nabídne přímo v prohlížeči. Mimo Firefoxu 3.0.3 vyšla aktualizace Thunderbirdu 2. Thunderbird 2.0.0.17 opravuje několik chyb včetně několika bezpečnostních. Obdobně jako u Firefoxu 3.0.3 byla aktualizace nabídnuta uživatelům skrze automatické aktualizace programu.
V poslední vývojové verzi Firefoxu 3.1 se po pravé straně lišty s otevřenými panely objevilo tlačítko pro otevření nového prázdného panelu (ekvivalent klávesové zkrakty CTRL+T). Ve starších verzích Firefoxu bylo uvedené tlačítko dostupné samostatně v rámci kolekce tlačítek, kterými si mohl uživatel upravit rozestavení tlačítek na lištách. Ve stejné liště má obdobné „tlačítko“ k dispozici i Internet Explorer od verze 7. Spolu s výchozím zobrazením lišty panelů se jedná pravděpodobně o snahu vývojářů o větší zviditelnění funkce prohlížení v panelech.
Pokud vám uvedené tlačítko z nějakého důvodu nevyhovuje a chcete jej skrýt, postačí do konfiguračního souboru userChrome.css přidat následující řádek:
.tabs-newtab-button {display: none;}
Před pár dny vyšel Lightning 0.9 a řada uživatelů starší verze se začala potýkat s nemožností stažení nové verze skrze automatické aktualizace. Jak dnes oznámili vývojáři v blogu, problém nastal na straně aktualizačního serveru a měl by být již odstraněn (ačkoliv dle příslušného záznamu v Bugzille to prozatím nevypadá). Pokud jste se setkali s uvedeným problémem, pomůže vám přímá instalace doplňku z Mozilla Add-ons.
Včera jsem zde psal o problémech Firefoxu 3.0.2 s uloženými hesly a zmiňoval jsem, že problém byl již odstraněn a oprava bude součástí Firefoxu 3.0.3. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnější problém, vyjde opravná verze již příští týden. Její součástí bude pravděpodobně pouze oprava této chyby.
V souvislosti s dnešním uvolněním Firefoxu 3.0.2 si někteří uživatelé všimli, že jim „zmizela“ uložená hesla v prohlížeči. Příčinou je chyba, která se projevuje tehdy, když se v seznamu uložených hesel nachází nějaké heslo, které obsahuje diakritické znaky. O chybě se ví, byla již opravena a oprava bude zahrnuta ve Firefoxu 3.0.3. Dočasným řešením může být přechod na Firefox 3.0.1, kde se problém neprojevuje, a kde budete mít svá „zmizelá“ hesla opět k dispozici.
Mozilla Corporation uvolnila Firefox 3.0.2. Jedná se o pravidelnou bezpečnostní aktualizaci, která přináší mnoho oprav včetně několika bezpečnostních. Detailní informace jsou k dispozici v poznámkách k vydání a aktualizace na novou verzi je jako vždy k dispozici v rámci automatických aktualizací či ve formě instalačních balíčků. Kromě Firefoxu 3.0.2 byla též uvolněna aktualizace na Firefox 2.0.0.17, který taktéž přináší řadu oprav včetně několika bezpečnostních. Připomínám, že podpora Firefoxu 2 končí v půli prosince letošního roku, takže aktualizace na Firefox 3 je doporučena.
V návaznosti na vydání Firefoxu 2.0.0.17 vyšla aktualizace balíku SeaMonkey, která opravuje obdobné chyby jako Firefox 2.0.0.17 a připravovaný Thunderbird 2.0.0.17. Bližší informace jsou dostupné v poznámkách k vydání. Verze SeaMonkey 1.1.12 je k dispozici ke stažení včetně české verze. Dále došlo k uvolnění Camina 1.6.4, které přináší obdobné opravy jako Firefox a vylepšuje blokování vyskakovacích oken.
Kalendářové rozšíření Mozilla Lightning a program na správu času Mozilla Sunbird jsou k dispozici ve verzi 0.9. Mezi novinky patří vylepšený vzhled kalendáře, vylepšená podpora protokolů CalDAV a iMip/iTip a byly též sníženy paměťové nároky aplikace. Detailní informace o novinkách si můžete přečíst v poznámkách k vydání (Lightning 0.9, Sunbird 0.9) a přehled změn přináší též blog The Rumbling Edge. Jak Sunbird 0.9, tak Lightning 0.9 jsou k dispozici ke stažení v češtině. Lightning 0.9 je pak poslední verze doplňku dostupná pro Thunderbird 2. Příští verze již budou dostupné pouze jako součást Thunderbirdu 3, případně jiných obdobných aplikací. (Stáhnout: Lightning 0.9, Sunbird 0.9)
ComputerWorld přinesl článek shrnující vývoj tržního podílu webového prohlížeče Google Chrome. V článku se mimo jiné můžete dočíst vyjádření zástupce společnosti Net Applications, která měří tržní podíl webových prohlížečů v USA. Ten tvrdí, že Google Chrome je v současné době spíše na ústupu a uživatelé se pomalu vrací k Firefoxu a Internet Exploreru. Osobně bych podle průběžných statistik spíše řekl, že stav je v posledních 14 dnech přibližně konstantní.
Již více lidí si všimlo, že samotný Google toho prozatím v propagaci prohlížeče příliš nevymyslel. Zpočátku zobrazoval odkaz na prohlížeč na titulní stránce vyhledávače, v současné době jej již nevidím. Propagací pomocí kontextové reklamy pak díru do světa neudělá. Uvidíme jakou formu propagace a distribuce v Googlu vymyslí. Brian Rakowski, produktový manager Google Chrome, v rozhovoru naznačil, že Google má zájem o spolupráci s partnery, kteří mu mohou pomoci v distribuci prohlížeče. Uvidíme, jak si povedou.
V posledních vývojových verzích Thunderbirdu 3 jste si mohli všimnout nové podoby zobrazení hlavičky poštovní zprávy. Ta dostala trochu jiný vzhled a hlavně se na ní objevily tlačítka pro odpověď, přeposlání zprávy a několik dalších funkcí. Novou podobu má též zobrazení hlavičky bez zobrazených detailů.
Nová podoba zobrazení hlavičky
Nová podoba zobrazení hlavičky bez detailů
Novinkou je též rychlá editace kontaktu. Pokud máte příchozí kontakt uložen například v sebraných kontaktech a nemáte jej pojmenován, můžete klepnutím na e-mailovou adresu rychle přejít do okna pro rychlé pojmenování kontaktu, z kterého můžete dále v případě potřeby přejít do plné editace kontaktu.
U samotného kontaktu pak došlo k drobné novince a nyní je možnost ke kontaktu přiřadit datum narození, což je věc, která ve starších verzích Thunderbirdu chyběla a bylo mu to poprávu vyčítáno.
Po nedávném tipu, jak rychle přistupovat k nesetříděným záložkám, přišel web Firefox Facts se zajímavým přehledem doplňků, které vám umožní zobrazit otevřenou stránku v jiném nainstalovaném webovém prohlížeči. Pro otevření stránky v Internet Exploreru tak můžete využít doplňky IEView či IETab, pro Operu je tu OperaView, stránku v Safari si můžete otevřít pomocí doplňku Safari View (verze pro Windows, verze pro Mac OS X) a pro otevření stránky v nedávno uvolněném webovém prohlížeči Google Chrome můžete použít Chrome View. Uvedené doplňky se mohou hodit zejména vývojářům, kteří si chtějí rychle zkontrolovat vzhled webu v jiných prohlížečích.
Jednou z novinek Firefoxu 3 je hvězdička po pravé straně adresního řádku, pomocí níž můžete jedním klepnutím přidat stránku do záložek. Ty jsou implicitně umísťovány do složky Nesetříděné záložky, která je dostupná z Knihovny stránek. To je ale dle mě také její největší problém, protože je hůřeji dostupná. Proto se mi zalíbil tip na webu Firefox Facts, jak zpřístupnit uvedenou složku přímo z Lišty záložek. Jednoduše nad ní v místní nabídce zvolte volbu Nová záložka, pojmenujte si ji a do pole Adresa zadejte place:folder=UNFILED_BOOKMARKS. Záložka se rázem změní na složku se stejným obsahem jako Nesetříděné záložky.
Pokud používáte Firefox 3 či starší, pravděpodobně víte, že lišta s panely se zobrazuje pouze tehdy, pokud máte otevřen více než jeden panel. Problémem je, že řada uživatelů díky tomu funkci prohlížení v panelech vůbec neobjeví. Jakkoliv se vám to může zdát nezvyklé, osobně jsem se s tím již několikrát setkal. A právě z tohoto důvodu dojde od Firefoxu 3.1 k menší úpravě, která zapříčiní, že se lišta s otevřenými panely bude zobrazovat vždy. Pokud vám nové nastavení nebude vyhovovat, budete moci na konfigurační stránce about:config přepnout předvolbu browser.tabs.autoHide na hodnotu true.
Projekt StopBadware.org v úterý v tiskové zprávě oznámil, že se projekt Mozilla stává novým partnerem a zároveň sponzorem projektu. Mozilla se tak připojila ke společnostem jako jsou Google, PayPal, Lenovo či například VeriSign, kteří projekt již nějaký čas podporují. Cílem projektu, který je veden při Harvardské univerzitě, je ochrana uživatelů Internetu před nebezpečným software, který se snaží narušit jejich soukromí a bezpečnost.
Webový obchod Mozilla Store začal v uplynulých dnech nabízet nové Mozilla tričko, které obsahuje původní logo projektu Mozilla tj. červeně zabarveného dinosaura. Tričko je prozatím k dispozici pouze v americké verzi obchodu, ale dá se očekávat, že v mezinárodní verzi bude brzy také dostupné. Cena trička je 16,5 dolaru.
Aktualizace na Firefox 3.0.2, resp. 2.0.0.17, byla plánována na tento týden, ale došlo k její odložení na příští týden. Příčinou je objevená regrese při práci s SSL, která již byla opravena. Při té příležitosti dojde i na další tři úpravy. Přesné datum vydání by mělo být stanoveno zítra.
Server Mozilla Add-ons, který je oficiálním serverem s doplňky pro aplikace Mozilla, uveřejnil seznam nejpopulárnějších doplňků. V letošním roce jsou z hlediska počtu stažení nejpopulárnější doplňky FlashGot, NoScript a Adblock Plus. Z hlediska počtu aktivních uživatelů jsou to Adblock Plus, IE Tab a Video DownloadHelper. V přehledu je pak zajímavé porovnání s předchozím rokem, z něhož je patrné, že mimo některé stálice je popularita doplňků proměnlivá.
Na první polovinu října je plánována první betaverze Firefoxu 3.1. Mike Shaver z Mozilla Corporation pak v pátek oznámil, že byla naplánována druhá betaverze. Předběžné datum jejího vydání nebylo dosud stanoveno. V druhé betaverzi by se měla objevit další vylepšení rychlosti JavaScriptu označovaná jako TraceMonkey, private browsing mód, některá vylepšení uživatelského rozhraní a bezpečnosti. S ohlášenou druhou betaverzí se zdá nepravděpodobné, že by Firefox 3.1 vyšel koncem roku, ale spíš bude vydán zkraje toho příštího.
Jednou z novinek Firefoxu 3 je podpora věrných barev u obrázků, která například umožní věrné zobrazení barev obrázků na webových stránkách, které si s sebou nesou uložené profily barev (ICC profiles). Ačkoliv se původně počítalo s tím, že bude podpora ve výchozím nastavení zapnuta, nakonec se tomu tak nestalo. Příčiny byly jednak výkonostní, druhak se naráželo na problémy s některými zásuvnými moduly, u nichž zapnutá podpora způsobovala nekorektní vykreslování. Na podpoře věrných barev u obrázků se však po vydání Firefoxu 3 znovu zapracovalo a v aktuálních vývojových verzích Firefoxu 3.1 je podpora znovu aktivována. Oproti Firefoxu 3 se ale podpora vztahuje pouze na obrázky, které si s sebou nesou uložené profily barev. Obdobnou formu podpory dnes volí i webový prohlížeč Safari.
Ke konfiguraci popisované funkce slouží předvolba gfx.color_management.mode na konfigurační stránce about:config. Výchozí hodnota je 2, která zajišťuje, že budou věrné barvy aplikovány pouze na obrázky s uloženými profily barev. Hodnota 1 zajistí aplikování uvedené funkce na všechny obrázky a hodnota 0 funkci vypne. Pokud si budete s uvedenou funkcí hrát, musíte po změně hodnoty znovu spustit Firefox. Jaký rozdíl může být v zobrazení obrázků bez a s podporou popisované funkce si můžete porovnat na následujícím obrázku.
Na proběhlé konferenci TechCrunch50 byl představen připravovaný poštovní klient s názvem PostBox. Cílem poštovního klientu je přinést snazší práci s zprávami a možnost snadného vyhledávání ve zprávách (včetně příloh). Klient prozatím není k dispozici ke stažení, jsou k dispozici pouze dva screenshoty. I z těchto ukázek je ale patrné, že klient je založen na Thunderbirdu a zajímavou informací je též jméno jednoho ze zakladatelů společnosti, která za připravovaným klientem stojí. Je jím Scott McGregor, bývalý hlavní vývojář Thunderbirdu, který téměř před rokem odešel z Mozilla Corporation a o jeho dalších plánech se mnoho nevědělo, i když se šeptalo, že budou i nadále spojeny s Thunderbirdem.
V souvislosti s uvolněním Google Chrome se často hovořilo o dravé štice na trhu s webovými prohlížeči, která do konce roku překoná podíl Firefoxu a zaútočí na dominantní Internet Exploreru. Jak ale ukazují průběžné zveřejňované statistiky Net Applications, žádný radikální vzestup se prozatím nekoná. Tržní podíl Google Chrome se dle Net Applications točí okolo hranice 1%, což je nejspíš daleko za očekáváním mnohých komentátorů. Bude zajímavé sledovat, jak si tento nový prohlížeč povede u nás. Statistiky od Net Applications jsou totiž platné spíše pro USA než pro Evropu, kde je například popularita webového prohlížeče Opera podstatně vyšší než za oceánem.
Projekt Mozilla Calendar dnes oznámil uvolnění Lightningu/Sunbirdu 0.9 RC1. Nová verze přichází s úpravami vzhledu aplikace a vylepšením podpory protokolů CalDAV a iMip/iTip. Jak dále vývojáři v poznámkách k vydání uvádí, je Lightning 0.9 poslední verzí tohoto rozšíření, které bude dostupné pro Thunderbird 2. Do budoucna je v plánu integrace rozšíření s Thunderbirdem 3, jehož vydání je plánováno na začátek příštího roku.
V souvislosti s webovým prohlížečem Google Chrome se často objevovaly diskuse okolo jeho licence. Asi nejčastěji byl zmiňován problém s licenčním ujednáním k prohlížeči, který v některých bodech dával společnosti Google docela silná práva k vámi vytvořenému obsahu. Společnost Google později uvedla, že tyto pasáže se dostaly do licence omylem a došlo k nápravě. Dá se jen spekulovat, zda to byl skutečně omyl či Google upravil licenční ujednání až na základě nepříznivé publicity, které se tomuto problému dostalo v médiích.
V souvislosti s licencí si pak na řadě místech můžete přečíst omyl, že Google Chrome je šířen pod BSD licencí. Jedná se o stejný omyl jako u licence k Firefoxu, u kterého si řada lidí myslí, že je šířen pod trojlicencí GPL/LGPL/MPL, případně uvádí pouze některou z nich. Obdobně jako u Firefoxu u Google Chrome platí, že pod svobodnou licencí (v případě Google Chrome je to BSD licence) jsou šířeny pouze zdrojové kódy tj. kód projektu Chromium, ze kterého je sestavena binární podoba Google Chrome. Binární podoba, kterou si stáhnete z webu, je pak šířena pod standardní licencí (EULA), se kterou souhlasíte před instalací.
Na mnoha místech bylo zmiňováno, že Google Chrome je otevřený projekt. Jedná se o webový prohlížeč, ke kterému jsou volně k dispozici zdrojové kódy pod BSD licencí. Celý projekt zastřešující vývoj se jmenuje Chromium a v rámci něj můžete diskutovat s vývojáři v rámci diskusních skupin, hlásit nalezené chyby či přispívat vlastním kódem. Jak už to u podobných projektů bývá, jsou k dispozici též vývojové verze i návod, jak se zapojit.
Jak se dalo očekávat, bylo jen otázkou času, kdy se některé věci z Google Chrome dostanou formou rozšíření i do Firefoxu. Pokud vás například zaujal vzhled Google Chrome, můžete si ho dopřát i ve Firefoxu. Na serveru Mozilla Add-ons se objevily hned dva motivy vzhledu snažící se o napodobení Google Chrome. Tím prvním je Chromifox, který však narozdíl od Google Chrome ponechává ouška panelů pod adresním řádkem. Naopak motiv vzhledu Chrome Package se snaží o co nejvěrnější kopii.
Pokud jste si instalovali Google Chrome, pravděpodobně vás zarazil nezvyklý způsob instalace přímo z webu. Tím však nezvyklosti u Google Chrome nekončí, protože pokud jste se jej pokoušeli nalézt nainstalovaný ve standardní složce Program Files, neuspěli jste. Google Chrome se totiž instaluje do cesty C:\Documents and Settings\[uživatel]\Local Settings\Data aplikací\Google\Chrome\Application (ve Windows Vista začíná cesta C:\Users). Pravděpodobným důvodem tohoto nezvyklého umístění bude snaha společnosti Google o bezproblémovou instalaci pod uživatelskými účty, které nemají práva na instalaci software do standardního umístění.
Mobilní verze Firefoxu, vyvíjená pod kódovým označením Fennec, se pomalu blíží ke své první alfa verzi. Ta by měla být dostupně již brzy a tak se můžeme podívat, jak přibližně bude vypadat. Sean Martell, tvůrce motivu vzhledu Fennecu, ve svém blogu začal vzhled Fennecu představovat. Vzhled, který si můžete na obrázcích prohlédnout, je pochopitelně ve vývoji a od finálního se může ještě lišit.
Vydání nového webového prohlížeče Google Chrome zaregistrovala pravděpodobně řada z vás a i já jsem ho před pár dny zmiňoval v souvislosti s rychlostí JavaScriptu. Vzhledem k tomu, že jsem si na něj přečetl na webu řadu názorů a pár dní jej zkouším, řekl jsem si, že by nebylo úplně od věci k němu také napsat pár slov. Google Chrome se mi totiž líbí.
O tom, zda se Google někdy pokusí přijít s vlastním webovým prohlížečem, se diskutuje řadu let. Že to Google s vlastním webovým prohlížečem myslí vážně, jsem si začal myslet v souvislosti s odchodem Bena Goodgera a Darina Fischera, dvou významných vývojářů, od Mozilly právě do Google. Tehdy se psal rok 2005 (nebo 2006?) a docela by mě zajímalo, zda už to tehdy nebyl plánovaný krok. Spíše si ale myslím, že nikoliv. Řadu souvislostí v tomto ohledu zmiňuje zajímavý článek na Wired.com, kde si mimo jiné můžete dočíst, že první prototyp prohlížeče od Googlu byl vytvořen v roce 2006. Zakladatelé Google, Larry Page a Sergey Brin, však chtěli vlastní prohlížeč již dříve (rok 2001), ale Eric Schmidt, který tehdy nastoupil na pozici výkonného ředitele, byl proti. Společnost dle něj ještě nebyla dostatečně silná.
V článku mě ale nejvíce překvapila informace, že o plánech vlastního webového prohlížeče z dílny Google věděla Mitchell Bakerová, kdysi výkonná ředitelka Mozilla Corporation. V řadě příspěvků o vydání Google Chrome jsem si přečetl, že je tento prohlížeč útokem Google na Firefox. Zástupci Googlu ovšem tvrdí, že tomu tak není a nechtějí, aby to tak bylo vnímáno. Že to tak bude vnímáno si prý sami uvědomovali, a proto o tom s Mitchell Bakerovou hovořili. Jak na více místech uvádí, mají zájem o existenci dalších silných otevřených webových prohlížečů. Proto to prý zohlednili ve volbě licence produktu. Jednoduše chtějí, aby části kódu mohli přebírat i ostatní prohlížeče. WebKit to tak už ostatně dělá.
Osobně si myslím, že důvod, proč se Google pustil do vlastního prohlížeče, je snaha o oslabení vlivu Microsoftu na poli webových prohlížečů a oslabení uzavřených řešení na webu obecně. Pod uzavřenými řešeními teď myslím Flash, Microsoft Silverlight tj. technologií, které jdou proti „filozofii“ Googlu, která dnes staví hlavně na HTML/JavaScriptu. Ne nadarmo se společnost snaží ovlivnit podobu připravované specifikace HTML5, která je do jisté míry protipólem uzavřeným řešením, kterým se snaží „konkurovat“. Vše zmíněné totiž ovlivňuje primární business společnosti.
V úvodu jsem zmínil, že se mi Google Chrome líbí. Jedná se o jednoduchý webový prohlížeč, na kterém je patrné, že se inspiroval existujícími prohlížeči a navíc přidal něco vlastního. V řadě diskusí tak dnes můžete narazit na hádky fanatických příznivců toho či onoho prohlížeče, jak se hádají, kým se Google Chrome více inspiroval. Osobně je mi to jedno :-). Kdybych měl shrnout, co se mi na Google Chrome nejvíce líbí, tak bych asi zmínil jednoduchost a rychlost. Naopak černý puntík ode mě získává za nástroj Google Update, který se nainstaluje spolu s prohlížečem na pozadí, dělá cosi bez mé kontroly a nejde odinstalovat. Mnohokráté zmiňované problémy s licencí produktu považuji spíše za komický omyl.
Bude zajímavé sledovat, jaký tržní podíl Google Chrome získá. Některá velmi odvážná tvrzení říkají, že by mohl získat stejný podíl jako Firefox do konce roku. Osobně ale podobné názory považuji za výstřelky okurkové sezóny než za reálnou úvahu. Sám si netroufám tipovat a to ani v tom, na čí úkor svůj podíl získá. Bude ale zajímavé sledovat, jakým způsobem bude chtít Google „vnutit“ svůj prohlížeč uživatelům Internet Exploreru. Tudy totiž vede cesta k úspěchu, která rozhodně nebude lehká.
Jednou z novinek posledních vývojových verzí Firefoxu 3.1 je podpora Geolocation API z dílny W3.org. Jedná se o pracovní verzi specifikace, která umožňuje webovým službám přistupovat k informaci o vaší aktuální pozici a díky tomu dát například webovým mapám možnost zobrazit vaši aktuální pozici na mapě. Informace o vaši aktuální pozici je možné získávat na základě GPS souřadnic či například díky GSM/CDMA. Jedná se tedy o velice užitečnou věc s řadou možných využití. Důležitou informací též je, že informace o vašem umístění nebude posílána prohlížečem automaticky, ale pouze po vašem souhlasu. Jak to celé bude fungovat si můžete vyzkoušet pomocí experimentálního doplňku na testovací stránce. Podpora se dostává i do Fennecu (připravovaného Firefoxu pro mobilní zařízení), kde bude podle mě uvedené API ještě užitečnější.
Mozilla Corporation dnes uvolnila Firefox 3.1 Alfa 2. Jedná se o druhý milník vývoje Firefoxu 3.1, jehož finální verze je plánována na konec letošního roku. Druhá alfa verze přináší podporu tagů <audio> a <video> ze specifikace HTML5, možnost přesouvat panely mezi okny prohlížeče či nově přidává podporu některých vlastností z CSS 2/3. Bližší informace jsou k dispozici v poznámkách k vydání, kde jsou též odkazy ke stažení. K dispozici je pouze anglická verze, která je určena primárně pro vývojáře a testery. Příští plánovanou verzí je Beta 1, která by měla vyjít v říjnu.
Private browsing mód je označení pro mód běhu prohlížeče, při kterém nejsou shromažďovány a ukládány soukromá data o prohlížení webu jako je historie prohlížení, zadaná formulářová data apod. Uvedený mód je šikovný například na sdíleném počítači, na kterém po sobě nechcete zanechat žádné citlivé údaje. Když byly uveřejněny první plány na novinky Firefoxu 3.1, byla tato funkce zahrnuta mezi priority. Později však byla z časových důvodů vyškrtnuta. V souvislosti s nedávno uvolněnou druhou betaverzí Internet Exploreru 8 a nově uvolněným prohlížečem Google Chrome (oba uvedenou funkci obsahují) se začalo o funkci znovu diskutovat a výsledkem je, že uvedená funkce ve Firefoxu 3.1 bude.
Jednou z novinek nedávno uvolněného Fennecu M7 (alias mobilního Firefoxu) je podpora pro instalaci doplňků. Mark Finkle se ve svém blogu rozepisuje o tvorbě rozšíření pro Fennec a zároveň upozorňuje na některé odlišnosti ve vývoji oproti rozšířením pro Firefox. Fennec má odlišné grafické rozhraní a jiné JavaScriptového objekty, což znemožňuje instalaci existujících doplňků, které jsou pro Firefox dostupné.
Řada z vás pravděpodobně zaregistrovala uvolnění Google Chrome, nového webového prohlížeče z dílny Google, na kterém se podílí i někteří bývalí vývojáři od Mozilly. Jednou ze zajímavých novinek je nový JavaScriptový engine V8, který v různých testech rychlosti provádění JavaScriptu dosahuje dobrých výsledků. John Resig z Mozilla Corporation ve svém blogu publikoval srovnání prohlížečů v dnes nejznámějších testech na rychlost vykonávání JavaScriptu. Výsledky jsou zajímavé a ukazují, že výkony jednotlivých JavaScriptových enginů jsou test od testu různé. Celkově se dá říci, že velmi dobře si vede Firefox 3 a výše, Google Chrome a Safari. Zajímavé je například srovnání aktuální vývojové větve TraceMonkey, úprav v JavaScriptovém enginu Firefoxu a V8 z Google Chrome v SunSpider JavaScript Benchmark. Honba za rychlejším JavaScriptem ale dnešním dnem rozhodně neskončila.
Zdroj obrázku: Blog Johna Resiga
Firefox standardně ukládá uživatelská data jako jsou záložky, historie či uložená hesla do tzv. uživatelského profilu, což není nic jiného než adresář na disku, kde je vše uloženo. Při prvním spuštění Firefoxu se uživatelský profil automaticky vytvoří a většina uživatelů tak nemá o jeho existenci žádné ponětí a začne se po něm shánět teprve až tehdy, když chce provést zálohu PC a hledá místo, kam Firefox ukládá svá data.
Pokud chcete mít více uživatelských profilů (např. pro účely testování), můžete si snadno vytvořit nový a mít tak například jeden na práci a druhý na testování. Jak na to jsem popisoval v příspěvku Co je uživatelský profil aplikace Mozilla. Co ale když chcete, aby se Firefox při spuštění dotazoval, pod kterým uživatelským profilem se má spustit? Řešení je jednoduché. Ukončete Firefox a znovu jej spusťte s parametrem -P tj. firefox.exe -P. Firefox je implicitně umístěn v cestě C:\Program Files\Mozilla Firefox. Po spuštění se vám zobrazí dialog se seznamem uživatelských profilů, kde je zaškrtnuta volba Neptat se při startu. Jednoduše tuto volbu odškrtněte a při příštím spuštění Firefoxu budete dotazováni, s kterým uživatelským profilem chcete Firefox spustit.
Jedním z frekventovaných dotazů k Thunderbirdu je otázka možnosti automatické odpovědi na e-mail v případě nepřítomnosti (dovolená, dlouhodobá nemoc apod.). V takovém případě například chcete, aby na každý příchozí e-mail byla automaticky odeslána odpověď informující, že se odesílatel má obrátit například na vašeho kolegu či kolegyni. Nejsnazší způsob realizace spočívá v nastavení automatické odpovědi přímo na straně poštovního serveru. V řadě případů to jde skrze jeho webové rozhraní, kde si vytvoříte filtr a problém máte zdárně vyřešen.
Pakliže nemáte tuto možnost, je dalším způsobem nastavení automatické odpovědi přímo na straně Thunderbirdu. Tento způsob ovšem vyžaduje, aby PC s Thunderbirdem běželo po celou dobu vaší nepřítomnosti. Nejprve si vytvořte zprávu, která se bude automaticky odesílat. Jednoduše napište poštovní zprávu s automatickou odpovědí a uložte ji jako šablonu (v hlavní nabídce Soubor > Uložit jako > Šablona). Poté přejděte do nabídky Nástroje a zde zvolte volbu Třídíci filtry zpráv. V zobrazeném dialogu zvolte ve výběrovém seznamu vedle popisku Filtr pro: účet, pro který chcete automatickou odpověď vytvářet, a poté klepněte na tlačítko Nový. V dialogu pro vytvoření nového filtru zadejte jeho název, zvolte přepínač Odpovídající všem zprávám a ve výběrovém seznamu pod popiskem Provést akci zvolte volbu Odpovědět podle šablony. Ve výběrovém seznamu vedle pak zvolte šablonu, kterou jste si pro automatickou odpověď vytvořili. Po klepnutí na tlačítko OK je vše hotovo.
Jak vidíte, vytvoření automatické odpovědi není nic složitého. Je jen potřeba si dát pozor, abyste si automatickou odpověď po návratu nezapomněli zrušit a také na to, zda nejste náhodou přihlášeni k odběru nějaké konference, kde se automatická odpověď na každý příspěvek nesetká s přívětivou odezvou.