V poslední vývojové verzi SeaMonkey 2 se mohou uživatelé setkat s novým Správcem stahování. Ten byl kompletně přepsán a nově je na pozadí založen na stejném kódu jako Správce stahování Firefoxu. Uživatele SeaMonkey však jistě potěší, že si správce uchoval svou podobu ze starších verzí SeaMonkey a díky přechodu na společný základ s Firefoxem přibylo též několik novinek.
Na liště správce si například můžete všimnout nového vyhledávání, přibyla možnost navazování stahování souborů a již nepocítíte zpomalení SeaMonkey při větší historii stahování. Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout aktuální podobu správce včetně jeho předvoleb.
Pokud patříte mezi uživatele vývojových verzí Thunderbirdu 3, mohli jste zaregistrovat nový pohled na složky s poštou, který se nazývá Chytré složky. S příchodem Thunderbirdu 2 přibyla možnost změnit pohled na složky s poštou z toho klasického na Oblíbené složky (zobrazily se pouze složky označené jako oblíbené) či Nepřečtené složky (zobrazily se pouze složky s nepřečtenou poštou). Přepínání probíhá pomocí šipek nad seznamem složek a právě zde přibyl již zmíněný nový pohled.
V něm jsou z jednotlivých poštovních účtů seskupeny stejné složky jako například Doručená pošta, Šablony či Odeslaná pošta. Na následujícím obrázku si můžete všimnout, že to vypadá v zásadě tak, že pod konkrétní složkou naleznete jako podsložky odpovídající složky z jednotlivých účtů. Můžete se tak například podívat na všechnu poštu ze všech složek Doručená pošta v rámci jedné „složky“.
Když Firefox začne najednou padat či se chovat nestandardně, bývá s velkou pravděpodobností problém v některém z nainstalovaných doplňků. V řadě případů může být zdrojem i nainstalovaný zásuvný modul (typicky Flash). Pokud se začnete setkávat s problémy, můžete je velmi snadno vyřešit. Přečtěte si návody Řešení problémů s rozšířeními a motivy vzhledu (resp. Řešení problémů se zásuvnými moduly), které vám poradí, jak problém odstranit. Zdrojem problémů nemusí být vždy pouze doplňky či zásuvné moduly, ale i věci, které s Firefoxem zdánlivě nesouvisí jako například externí software, který se s Firefoxem snaží integrovat, viry či spyware. Jak v takovém případě postupovat vám poradí článek Firefox padá.
Mozilla Labs dnes přestavil nový projekt s názvem Jetpack. Jedná se o prototyp nové formy tvorby „lehkých“ rozšíření pro Firefox s využitím technologií, které běžně používáte při tvorbě webu. Stávající rozšíření se tvoří převážně s využitím XULu, JavaScriptu, CSS, XML a občas je potřeba i nějaký ten kód v C/C++. Jetpack si klade za cíl, abyste na tvorbu rozšíření nepotřebovali nic víc než znalost (X)HTML, CSS a JavaScriptu. Jetpack tak pravděpodobně osloví více vývojářů, kteří se pro tvorbu rozšíření nebudou muset učit nic moc nového.
Projekt jde ale dále. První zajímavostí je informace, že pro instalaci rozšíření vytvořených skrze Jetpack není potřeba restart prohlížeče. API pro přístup k jednotlivým částem prohlížeče je verzované, což umožní vytvářet rozšíření, která budou instalovatelná i v budoucích verzích Firefoxu, než pro které byly vytvořeny. S rozšířeními vytvořených skrze Jetpack tak odpadá nutnost řešit při přechodu na novější verzi prohlížeče otázku kompatibility nainstalovaných rozšíření. Každé rozšíření též bude dopředu deklarovat, k jakým částem prohlížeče bude přistupovat, což by se patrně mělo projevit v lepší stabilitě prohlížeče, kde může nainstalované rozšíření způsobit slušnou paseku. Tato otázka ale prozatím není dořešena.
Za zmínku též stojí snaha o usnadnění vývoje rozšíření, kdy se např. kód upravený v editoru Bespin rovnou projevi v chování rozšíření v prohlížeči či provázání vývoje s rozšířením Firebug. Vše je přitom rozšiřitelné s externí knihovně jako např. jQuery a lze též využívat API webových služeb.
Jetpack je v úvodní verzi a rozhodně ho hodnotím jako pěkný počin, u kterého očekávám, že se prosadí a stane se součástí některé z budoucích verzí Firefoxu. Dává další velké skupině vývojářů možnost vytvářet rozšíření pro Firefox, což je jenom dobře. Mnohé z vás jistě napadne srovnání s Personas, lehkých motivů vzhledu, které původně vznikly jako experiment Mozilla Labs, a kterých se dočkáme v nástupci Firefoxu 3.5. Je též dobré poznamenat, že nelze brát Jetpack jako náhradu klasických rozšíření, jejichž možnosti jsou prakticky neomezené. Jetpack se určitě bude hodit na tvorbu jednoduchých a středně složitých doplňků. Míra možností pak bude hlavně záviset na API, které Jetpack zpřístupní.
Pokud si chcete Jetpack vyzkoušet, pak si jej na domovské stránce stáhněte a ve formě klasického rozšíření nainstalujte. Na domovské stránce naleznete pár ukázek rozšíření a návod, jak si vytvořit vlastní.
Oficiální stránky podpory Firefoxu, které jsou dostupné i v češtině, se v uplynulých dnech dočkaly nového vyhledávání. To původní bylo, jemně řečeno, děsné a na hledaný výraz dohledávalo nerelevantní výsledky. Nové vyhledávání je v tomto ohledu výrazným krokem kupředu. V rámci něho je prohledávána nejenom databáze znalostí (článků), ale též témata z fóra, která jsou označena jako úspěšně vyřešená. Pokud vyhledávání použijete, budou prohledávány pouze informace v češtině a angličtině. K českému obsahu na stránkách podpory Firefoxu se v nejbližších dnech vrátím. Přibyla totiž řada překladů, o kterých je dobré vědět.
Dan Mosedale, jeden z vývojářů Thunderbirdu, včera v blogu oznámil, že nadcházející třetí betaverze Thunderbirdu 3 nebude poslední, ale bude ji následovat ještě čtvrtá betaverze. Vydání té třetí je prozatím blokováno integrací nového vyhledávání a nebylo dosud uvedeno, kdy vyjde. Vývojový cyklus čtvrté betaverze by dle slova Dana měl být kratší a bude sloužit hlavně k doladění nové funkcionality.
Webový prohlížeč Flock vyšel ve verzi 2.5. Jako hlavní novinka je propagována integrace s dnes populárním Facebookem a v zásadě nepřekvapí, že jednou z věcí, na kterou se autoři též zaměřili, je vylepšení podpory Twitteru. Flock, kterému se mnohdy přezdívá „Web 2.0“ prohlížeč, tak vylepšil podporu dvou dnes nejvýznamněji rostoucích webových služeb. Byla též přidána podpora sociální sítě Bebo, která však u nás není rozšířena. Nová verze je založena na Firefoxu 3.0.10 a bližší informace o ní naleznete v poznámkách k vydání. Jako prakticky vždy je dostupná pouze verze v angličtině. Lokalizované verze (bez češtiny) budou patrně následovat později.
Populární rozšíření Personas, které do Firefoxu přidává podporu pro lehké motivy vzhledu, a které se stane součástí budoucí verze Firefoxu, vyšlo ve verzi 1.1. Asi nejzajímavější novinkou je možnost instalace do Thunderbirdu. Konkrétněji je podporován Thunderbird 3 a podpora by se aktuálně dala nazvat spíše experimentální, protože jak autoři říkají, je ji potřeba ještě vyladit. Mezi další novinky patří dalších 12 lokalizací a vylepšení na straně serveru, kde má nyní galerie motivů lepší stránkování, lze snadněji sdílet motivy či je možné lépe prohlížet motivy od konkrétního autora. Počet motivů utěšeně roste a aktuálně je k dispozici již 10 000 motivů od 7 000 autorů.
Editor webových stránek KompoZer, který navazuje na ukončený vývoj editoru Nvu, vyšel ve verzi 0.8 Alfa 4. Jednou z nejviditelnějších změn je návrat možnosti přímé editace HTML kódu stránky, která byla v předchozí alfa verzi odstraněna. Důvodem byly problémy se zvýrazňováním HTML kódu v editoru, které už v editoru Nvu způsobovalo řadu problémů. Nově došlo k přidání možnosti editace zdrojového kódu v editoru, který byl převzat ze SeaMonkey. Vypadá sice o mnoho hůře, ale dle slov autora s ním nejsou problémy. Rád by jej do budoucna vylepšil a to přímo v kódu SeaMonkey.
Další novinkou je podpora pro externí textové editory. Nově tak lze otevřít stránku v externím editoru přímo z prostředí KompoZeru. Drobných vylepšení se dočkal postranní Správce stránky, který by měl být výrazněji vylepšen v nadcházející alfa verzi. Ve stávající verzi autor KompoZeru výrazněji zapracoval na podpoře lokalizací. Prozatím je k dispozici francouzština a ruština. Najde se někdo na českou lokalizaci?
Nenadálá ztráta záložek Firefoxu může být jistě nepříjemnou situací. Pokud záložky zmizí, nemusí se jednat přímo o ztrátu záložek, ale o poškozené konfigurační soubory v uživatelském profilu. Pokud dojde k jejich opravě, jsou záložky zpět. Mnoho uživatelů též neví, že si Firefox záložky automaticky zálohujete a tyto zálohy lze v případě problémů snadno obnovit. Jestliže máte problém s nenadálým zmizením záložek, přečtěte si návod na řešení, který naleznete na stránkách podpory Firefoxu. Stejně jako jinde se i u záložek vyplatí provést jednou za čas jejich zálohu. Tu můžete snadno provést v Knihovně stránek.
Před nedávnem uvolněný Firefox 3.5 Beta 4 byl poslední betaverzí připravovaného Firefoxu 3.5 a další na řadě je již finální verze. Jak již bývá zvykem, dočkáme se před ní jedné či více RC verzí s tím, že ta poslední bude poté prohlášena za finální. Jak dnes oznámil Mike Beltzner z Mozilla Corporation, první RC verze by měla být dostupná první týden v červnu. Kód by měl být hotov příští týden ve čtvrtek, a poté se bude přibližně týden testovat. Cílem je vydat Firefox 3.5 v průběhu června.
Jak jsem již dříve zmiňoval, logo Firefoxu se pravděpodobně počínaje verzí 3.5 změní. Nebude se ale jednat o úplně nové logo, ale spíše o evoluci toho stávajícího. Alex Faaborg představil jeho první koncept (viz obrázek níže), na kterém je patrná úprava ocasu lišky a větší zvlnění její srsti. Jedná se o první iteraci návrhu, jejíž podobu spoluutváří téměř 20 lidí a na základě reakcí bude dále upravováno. Alex Faaborg též pro srovnání ukázal vývoj ikon jiných produktů a jejích proměn v čase. V souvislosti s logem Firefoxu je též zajímavé znázornění jeho postupné evoluce (3 MB obrázek), ze kterého mimo jiné zjistíte, že původní nápad na logo vznikl z obrázku v dětské bibli od Daniela Burka .
Mozilla Corporation dnes uvolnila první alfa verzi Fennecu pro Windows Mobile. Oproti prvnímu milníku, který vyšel v únoru, je novinkou nový Správce doplňků, nový Správce stahování a došlo též na vylepšení správy záložek, která však ještě není plně hotova. Výkonnostně je na tom první alfa verze zase o trochu lépe, takže si můžete povšimnout rychlejšího startu aplikace a celkově rychlejší práce s ní.
Nově byla zahrnuta úprava vykonování JavaScriptu označovaná jako TraceMonkey, která jej významným způsobem zrychluje a je též součástí připravovaného Firefoxu 3.5. Došlo též na přidání nového alokátoru paměti, který se stal součástí Firefoxu ve verzi 3.0, a který významně snižuje paměťové nároky aplikace. Bližší informace o novinkách naleznete v poznámkách k vydání, kde si též můžete Fennec stáhnout, či můžete shlédnout prezentační video níže. Stejně jako při minulém milníku je k dispozici ukázková verze pro Windows, Linux a Mac OS X. Do budoucna se chtějí vývojáři zaměřit zejména na zrychlení prohlížeče. Na základě mých testů není ještě zdaleka ideální.
Jednou z novinek Firefoxu 3.5 je podpora Geolocation API, která dává tvůrcům webových stránek možnost zjišťovat informace o vaší aktuální poloze. Tuto informaci lze získat na základě připojené GPSky, GSM či do jisté míry přesnosti i podle IP adresy (lze již dnes). Protože se jedná o funkci, kterou může řada uživatelů chápat jako narušení svého soukromí, vytvořila Mozilla samostatnou stránku, kde vysvětluje, jak uvedená funkce funguje.
Jak již bylo řečeno, vývojáři mají možnost se pokusit zjistit, kde se zrovna nalézáte. Pokud nějaká služba o tuto informaci zažádá, budete o tom informování a dostanete na výběr, zda chcete tuto informaci webové službě poskytnout. Dotaz bude obdobný dotazu na uložení hesla, který jistě znáte. Poskytnutí této informace pak dá webové službě možnost vám poskytnout adekvátní informace v závilosti na vašem umístění. Např. informaci o nejbližší kavárně, zastávce MHD či dopravní informace.
Pokud o uvedenou funkci nemáte zájem a nechcete, aby se vás webové služby na uvedenou informaci dotazovaly, máte možnost ji vypnout. Přejděte na konfigurační stránku about:config a předvolbu geo.enabled přepněte na hodnotu false. Upravit konfiguraci pro konkrétní stránky lze v dialogu Informace o stránce.
Server Mozilla Add-ons připravuje řadu novinek a jednou z nich je i nový vzhled, který by měla přijít na řadu v červnu. Jeho cílem je novým návštěvníkům lépe vysvětlit, co jsou doplňky a k čemu jsou dobré. Měl by též být dán větší prostor pro prezentaci jednotlivých vývojářů doplňků.
Na nedávné interní prezentaci projektu Mozilla Add-ons padlo také několik zajímavých čísel. Tak například se v prezentaci říká, že server Mozilla Add-ons aktuálně obsahuje 3 500 veřejných doplňků. Osobně by mě zajímalo, co je tímto číslem myšleno, protože co mám informace, je celkový počet poskytovaných doplňků serverem Mozilla Add-ons téměř
10 500. Konkurenční IEAddons.com nabízí aktuálně asi 500 doplňků.
Co se týče popularity, je přibližně 40 % doplňků stahováno z Evropy a server měsíčně navštěvuje přibližně 2,5 miliónů unikátních uživatelů. Počet nainstalovaných doplňků je přibližně 160 miliónů, což vzhledem k celkovému počtu uživatelů Firefoxu svědčí o tom, že řada uživatelů doplňky nepoužívá. Škoda, že k tomu není dostupná nějaké statistika. Jistě by byla zajímavá.
Poštovní klient Postbox, který je založen na Thunderbirdu, vyšel již v 12. betaverzi. Ta kromě několika oprav přináší vylepšené rychlé vyhledávání, které nově umožňuje určit složky, v kterých se bude vyhledávat. Kromě aktuální složky tak přibyla možnost vyhledávat i v ostatních složkách. Novinkou rychlého vyhledávání je též historie hledaných výrazů obdobné té, kterou znáte například z vyhledávání Firefoxu.
Jak můžete vidět na obrázku níže, vyhledávání podle různých kritérií lze konkretizovat přímo v poli rychlého vyhledávání. Bohužel jsem nikde nenalezl přehled možných „příkazů“. Postbox 1.0 Beta 12 je jako vždy dostupný v rámci automatických aktualizací klienta, ale lze jej též stáhnout na domovské stránce. Postbox není dostupný v češtině a verze pro Linux chybí.
Okolo serveru Mozilla Add-ons bylo v posledních dnech docela rušno, takže si pojďme ve stručnosti představit novinky, které si na nás jeho autoři přichystali. S blížícím se vydáním Firefoxu 3.5 je důležitá informace o kompatibilitě existujících doplňků s novou verzí. Mozilla Add-ons již přijímá aktualizace doplňků pro finální verzi a aktuální stav kompatibility lze sledovat na samostatné stránce. Momentálně je s Firefoxem 3.5 kompatibilních 56 % nejpoužívanějších doplňků a toto číslo každým dnem roste.
S poslední aktualizací serveru přišly nové stránky kategorií doplňků. Subjektivně se mi zdají lepší než ty předchozí. Další novinky se týkají převážně vývojářů. Mozilla Add-ons například plánuje spustit nové stránky pro vývojáře, které by shromažďovaly odkazy na existující dokumentaci či sloužily k lepší komunikaci mezi vývojáři. Jak totiž vyplynulo z výsledků dřívější ankety, považují vývojáři největší mezery právě v této oblasti.
Novinkou pro vývojáře je též lepší vyjasnění vztahů mezi provozovatelem Mozilla Add-ons, ostatními vývojáři a uživateli. U každého doplňku tak musí být nyní jasně řečeno, pod jakou licencí je dostupný a nesmí být v rozporu s právy uživatelů a provozovatelů serveru Mozilla Add-ons. Na červen se též nově plánuje spuštění pilotního projektu, který by umožnil autorům doplňků přijímat dobrovolné finanční prostředky od uživatelů.
Webový prohlížeč K-Meleon, který je založen na stejném renderovacím jádře jako Firefox, je dostupný ve verzi 1.5.3. Ta opravuje stejné věci jako Gecko 1.8.1.21 a navíc přidává několik oprav, které jsou specifické právě pro K-Meleon. Jak si můžete z verze Gecka všimnout, je K-Meleon stále založen na renderovacím jádře, na kterém byl založen Firefox 2. O přechodu na jeho novější verzi není prozatím mnoho informací a tak lze pouze spekulovat, zda a kdy k tomu dojde. Z prací na K-Meleonu lze jen vyčíst, že se o to jeho autoři snaží.
Pár dní po uvolnění Prism 0.9.9RC dnes Mozilla Labs vydala první betaverzi Mozilla Prism 1.0. Po roce a půl se tak koncept prohlížeče integrujícího webové aplikace do desktopu blíží ke své první finální verzi. Oproti poslední verzi 0.9 došlo k přidání nového API pro vývojáře, možnost vymazat soukromá data či možnost minimalizace do systémové oblasti (systray), která byla již dostupná v poslední experimentální verzi (0.9.1). Novinkou je též nový dialog předvoleb, kde mimo jiné naleznete možnost konfigurace připojení k Internetu skrze proxy.
Prism 1.0 Beta 1 též údajně obsahuje zaintegrovaný systém pro automatické aktualizace, který však na první pohled není viditelný. Novinkou je též plná podpora Mac OS X 10.4. Kromě první betaverze přichází Mozilla Prism i s novou domovskou stránkou, odkud si můžete Mozilla Prism stáhnout. Jako vždy je dostupný v podobě samostatné aplikace či rozšíření pro Firefox.
Třetí betaverze Thunderbirdu 3 měla být původně k dispozici začátkem května, ale vývojáři se rozhodli vydání odložit. Důvodem jsou práce na nových funkcích, které dosud nebyly dokončeny. Jednou z nich je i nové vyhledávání, které by se do vývojové verze Thunderbirdu 3 mělo dostat příští týden. Jak píše jeden z vývojářů, až na základě začlenění této funkce se rozhodne, kdy Thunderbird 3 Beta 3 vyjde. Na možnosti nového vyhledávání jsem docela zvědav.
V rámci Mozilla Corporation běží či se rozbíhá řada projektů. Hned několik experimentálních projektů běží v rámci Mozilla Labs (např.Ubiquity, Prism či Personas), jiné má pod palcem přímo Mozilla Corporation. Tím nejnovějším je patrně snaha o to, aby se Firefox stal multiprocesovým. Aktuálně běží Firefox v rámci jednoho procesu, což by se mělo do budoucna změnit. Několik vývojářů začalo pracovat na tom, aby byl kód prohlížeče vykonáván v samostatném procesu a o vykreslování webových stránek se staral minimálně jeden další proces.
Možná vás nyní napadla paralela s Google Chrome, kde každému panelu odpovídá jeden proces prohlížeče. Nikde jsem se prozatím nedočetl, že by se Firefox měl vydat stejným směrem. Tento koncept má totiž své příznivce i odpůrce. V existujících plánech se hovoří o jednom procesu na práci s grafickým rozhraním Firefoxu a o jednom či více procesech na vykreslování webových stránek.
Prozatím nejsou zmiňovány konkrétní termíny, kdy by měla být uvedená úprava hotova, ale část by měla být realizována do konce letošního roku. Zda se uvedené úpravy dostanou do následníka Firefoxu 3.5 nebylo nikde uvedeno. Vzhledem k rozsahu prací odhaduji, že spíše ne.
Logo Firefoxu v podobě pandy červené zakroucené okolo zěměkoule zná patrně každý z vás. Toto logo si za dobu své existence prošlo jistou evolucí, jak je ostatně vidět na obrázku níže. Původní labutě byla nahrazena logem, které již velmi dobře znáte, a i toto logo se později drobně změnilo. Alex Faaborg, který v Mozilla Corporation pracuje na návrhu uživatelského rozhraní Firefoxu, napsal, že se uvažuje o další úpravě vzhledu loga. Vydání Firefoxu 3.5 je prý tou dobrou příležitostí ke změně.
Jedním z častých problémů, který řeší uživatelé ve fórech podpory, je stav, kdy najednou Firefox přestane ukládat své nastavení. Může se přitom jednat o nastavení z dialogu Možnosti, ale též o nastavení lišt. Zatímco po nastavení je vše v pořádku, po ukončení Firefoxu a jeho opětovném spuštění se nastavení ztratí. Reinstalace Firefoxu v tomto případě nic neřeší, protože problém je nejčastěji skryt v uživatelském profilu aplikace. Pokud se setkáváte s tímto problémem, přečtěte si článek Nastavení se neukládá na webu podpory Firefoxu. Jestliže se vám neukládá nastavení lišt, přečtěte si pro změnu článek Nastavení lišt se neukládá.
Firefox pro mobilní zařízení, který je vyvíjen pod kódovým označením Fennec, má nové webové stránky. Nachází se na webu Mozilla.com a jejich cílem je prezentace projektu a jeho cílů. Až dosud byly informace o projektu dostupné pouze v rámci Mozilla Wiki, což je zdroj informací spíše pro vývojáře a nikoliv pro koncové uživatele. Mobilní Firefox je aktuálně k dispozici v betaverzi pro platformu Maemo, je dostupný první milník vývoje pro Windows Mobile a pracuje se též na podpoře Symbianu. První alfa verze pro Windows Mobile je očekávána brzy a betaverze by měla být dostupná letos v létě.
Ne, v nadpisu skutečně není chyba. Ač je Thunderbird poštovním klientem, přesto obsahuje stejné renderovací jádro na vykreslování webových stránek jako například Firefox. To slouží například k zobrazování e-mailů ve formátu HTML či příspěvků v RSS čtečce. Jeden z vývojářů Thunderbirdu, Mark Banner, se před pár dny rozepsal o testech ACID2 a ACID3 v Thunderbirdu 3. Jak si můžete sami vyzkoušet, Thunderbird v nich dosahuje stejných výsledků jako Firefox tj. ACID2 testem projde bez problémů, u ACID3 dosahuje shodně s Firefoxem skóra 93/100.
Oproti Firefoxu je zde jen rozdíl v zobrazování textu „Linktest Failed“, což je dáno tím, že Thunderbird není webový prohlížeč a tudíž nemá historii prohlížení. K testu ještě tolik, že Thunderbird má z bezpečnostních důvodů implicitně vypnuto vykonávání JavaScriptu a podporu zásuvných modulů. Pro dosažení stejných výsledků jako u Firefoxu je potřeba obojí zapnout.
Koncept lehkých motivů vzhledu Personas, který by se měl stát součástí následníka Firefoxu 3.5, se setkal s úspěchem. Jak jeho autoři uvádí, rozšíření bylo od vydání verze 1.0 staženo v počtu 2,5 miliónů kopií a statistiky serveru Mozilla Add-ons evidují 1 milión aktivních uživatelů. Celkem 3000 uživatelů nahrálo do databáze 5000 nových vzhledů, což je číslo nad očekávání. Díky tomu se momentálně nedaří schvalovat a publikovat nové vzhledy tak rychle, jak by si autoři přáli. Pokud jste dosud rozšíření Personas nevyzkoušeli, doporučuji si ho stáhnout a vyzkoušet. Rozšíření je dostupné v češtině.
Když před nedávnem Wladimir Palant, autor rozšíření AdBlock Plus, psal o komerčním využití rozšíření, pravděpodobně netušil, že se k tomuto tématu brzo vrátí. Impulzem k tomu bylo chování rozšíření NoScript, které řada z vás zná a používá jako bezpečnostní rozšíření, které umožňuje omezit chování skriptů na stránkách a zvýšit tak bezpečí uživatele.
Autoři rozšíření je povětšinou píší ve svém volném čase a kromě dobrého pocitu z toho většinou nic nemají. Pokud má autor nějaký příjem, je povětšinou z reklamy na stránce (Google AdSense) či z tlačítka Make A Donation. Většinou se nejedná o nic, co by zaplatilo vývoj, spíš je to takové přilepšení. Autor rozšíření NoScript ale zašel trochu dál než by se slušeno a celkem poprávu svým chováním popudil řadu uživatelů. Vezměme to ale popořadě.
Wladimir Palant jako autor rozšíření AdBlock Plus, které slouží k blokování reklamy na webových stránkách, si před časem povšiml, že na domovské stránce rozšíření NoScript blokování skrze AdBlock Plus nefunguje. Důvodem byla aktivní snaha autora rozšíření NoScript, který se různými fígly snažil tomuto rozšíření v blokování zabránit.
Jak Wladimir ve svém blogu popisuje, nikdy to moc neřešil, protože měl na řešení prioritnější věci. Navrhl však do služby EasyList přidat filtry, které umožní uživatelům blokovat reklamu i na webu NoScriptu. EasyList není nic jiného než seznam blokovacích pravidel, které si do AdBlocku přidáte a ony za vás zablokují většinu reklamy na webu.
EasyList uvedené pravidla přidal, na což autor NoScriptu zareagoval úpravou, která pravidlo obešla a strhla se mela. Na každou úpravu z jedná strany navázala
„oprava“ ze strany druhé. Autorovi NoScriptu na zobrazované reklamě pravděpodobně hodně záleželo a do svého rozšíření zahrnul úpravu, která rozšíření AdBlock Plus zamezovala blokování reklamy na webech rozšíření NoScript. Jinak řečeno, pokud jste měli nainstalovány současně rozšíření AdBlock Plus a NoScript, pak druhý jmenovaný aktivně bránil na některých webech fungování toho prvního. Funkčnost, která s posláním NoScriptu pramálo souvisela.
Toto chování se autoru AdBlock Plus moc nelíbilo a vzhledem k tomu, že se jednalo o chování, které odporuje pravidlům pro publikování rozšíření na serveru Mozilla Add-ons, byl autor rozšíření NoScript donucen toto chování zrušit. To mu však nezabránilo v tom, aby vymyslel jinou kulišárnu. Při instalaci NoScriptu jednoduše začal do AdBlocku přidávat pravidlo, které na webech NoScriptu funkčnost AdBlocku vypínalo. Bohužel však bez jakéhokoliv vědomí uživatele.
AdBlock totiž obsahuje API, které umožňuje ostatním rozšířením v dobré víře upravovat nastavené filtry. NoScript bez vědomí uživatele filtr nejen přidal, ale dokonce jej při odstranění po opětovném spuštění znovu doplňoval a jedinou obranou bylo uvedené pravidlo zakázat. I toto chování se autorovi AdBlocku nelíbilo a sepsal již zmíněný příspěvek, kde celou „kauzu“ popisuje.
Autor rozšíření NoScript i toto chování nakonec na nátlak odstranil a jeho aktuální verze by uvedený kód již neměla obsahovat. Důvěryhodnost NoScriptu ale hodně utrpěla a řada uživatelů dává v komentářích najevo svou nelibost s uvedeným chováním. Lze ostatně rozšíření, které má zvyšovat bezpečnost uživatele na webu, po podobných hrátkách ještě věřit?
Chápu snahu autorů software dostupného zdarma nějakým způsobem vydělávat. Do vývoje totiž často kromě svého času investují i přímo finance za webhosting, koupě věcí souvisejících s vývojem apod. Vše má však své meze a chování, kdy instalovaný software dělá záškodnou činnost, mění bez vědomí uživatel konfiguraci něčeho, co s jeho funkcí nesouvisí, skutečně neakceptuji. Bohužel doba je taková, že se s podobným chováním stále více setkávám i u jinak seriózního software.
Komunitní server SpreadFirefox, který sdružuje uživatele propagující webový prohlížeč Firefox, se dočkal nové podoby. Kromě úpravy vzhledu je cílem zjednodušit titulní stránku či lépe vysvětlit, co je cílem projektu. Web též obsahuje řadu nových materiálů a informací, které se mohou uživatelům při propagaci Firefoxu hodit.
Se začátkem května jsou tu opět k dispozici měsíční statistiky podílů webových prohlížečů na trhu dle měření Net Applications. Stejně jako v předchozích měsících, tak i tentokrát, zaznamenal Firefox růst. Za poslední měsíc poskočil z 22,05 % na 22,48 %. a roste již 7 měsíc v řadě. Z ostatních prohlížečů za uplynulý měsíc povyrostl Google Chrome, u Opery a Safari setrvalý stav a tradičně poklesl podíl Internet Exploreru, který spadl o 0,72 % na 66,1 %. Prozatím se tedy nezdá, že by příchod Internet Exploreru 8 promluvil do několikaletého trendu.
