Justin Scott z Mozilla Corporation ve svém blogu uveřejnil zajímavá čísla týkající se využívání doplňků v aktuálním Firefoxu 3 a plánech pro Firefox 3.1. Z čísel vyplývá, že 95 % instalací doplňků zahrnuje skupinu 861 doplňků, zatímco zbývajících 4943 tvoří pouze 5 % instalací. Docela zajímavá čísla. Cílem serveru Mozilla Add-ons je pak kompatibilita 90 % z nejpopulárnějších doplňků (z dříve uvedených 95 %) s Firefoxem 3.1 v den jeho vydání. Uvidíme, zda se to podaří. S poslední vývojovou verzí (Firefox 3.1 Beta 1) je v současné době kompatibilních 20 % doplňků.
Webový prohlížeč Google Chrome byl včera v tichosti uvolněn v nové verzi. Ta nese označení 0.3.154.9 a mezi hlavními novinkami je uvedeno vylepšení stability zásuvných modulů, které s předchozí verzi nepracovaly vždy korektně. Došlo též k drobnému přeskupení nabídky, kdy byly přesunuty volby pro otevření nového panelu či nové stránky. Nová verze též přináší několik bezpečnostních oprav a osobně mě asi nejvíce potěšilo, že funkce na uložení stránky má konečně klávesovou zkratku. Detailní informace o nové verzi si můžete přečíst v blogu Google Chrome Releases a novou verzi si lze stáhnout na domovské stránce. Jako vždy je k dispozici i v češtině a existujícím uživatelům by se nová verze měla v prohlížeči nabídnout v následujících dnech.
Podpora pro doplňky je bezpochyby jednou z nejpopulárnějších funkcí Firefoxu. Proto se jí v každé verzi Firefoxu dostává náležité podpory a prakticky každá nová verze Firefoxu přichází s novinkami, které vylepšují jejich podporu. V uplynulých dnech byl představen plán na budoucí vylepšení, v kterém je uvedeno několik zajímavých novinek. Asi nejvíce zaujme připravovaná podpora pro instalaci doplňků bez nutnosti restartovat prohlížeč. Mimo to se například chystá vylepšení podpory pro vývojáře doplňků, řešení závislostí mezi doplňky či vylepšení správy doplňků. Uvedené změny každopádně přijdou na řadu až po uvolnění Firefoxu 3.1.
Vydáním Firefoxu 3 v červnu letošního roku se započal pomalu odpočítávat čas ukončení podpory Firefoxu 2. Mozilla Corporation podporuje předchozí verze svých produktů ještě půl roku po vydání nové hlavní verze. Podpora Firefoxu 2 tak končí v prosinci a Mike Beltzer z Mozilla Corporation se nyní v diskusních skupinách ptá, zda ještě neexistuje něco, co je potřeba před ukončením podpory dořešit. Řada lidí se pak v diskusích dotazuje, jak to bude s podporou renderovacího jádra Gecko 1.8.1, na kterém je Firefox 2 postaven, a které kromě něj používá i řada projektů jako například Thunderbird 2 či SeaMonkey 1.1.
U předchozích verzích Firefoxu, kterým skončila podpora, totiž automaticky skončila podpora i renderovacímu jádru. To by však byl problém pro Thunderbird a SeaMonkey, jejichž nové verze budou založeny až na Gecku 1.9.1, které vyjde v únoru příštího roku spolu s Firefoxem 3.1. Vzniká tedy otázka, jak toto mezidobí vyřešit. Vývojáři z Mozilla Corporation ujišťují, že o problému vědí a hledají nějaký způsob řešení. Jisté je každopádně to, že k Firefoxu 2 vyjdou ještě dvě aktualizace. Tou první je Firefox 2.0.0.18, který je plánován na 12. listopadu a Firefox 2.0.0.19, který by měl vyjít 16. prosince spolu s Firefoxem 3.0.5.
V rámci nabídnutí přechodu z Firefoxu 2 na Firefox 3 pomocí automatických aktualizací bylo 10 % uživatelů nabídnuto vyplnění krátkého dotazníků s 6 otázkami. Pravděpodobně jste se s uvedeným dotazníkem nesetkali, protože byl omezen na 10 lokalizací, mezi kterými ta česká nefigurovala. Dotazník vyplnilo 30272 uživatelů a ti odpovídali na následující otázky:
- Jak jste se dozvěděli o Firefoxu?
- Jaký je hlavní důvod, proč jste si stáhli Firefox 3?
- Instalovali jste někdy do Firefoxu rozšíření či motiv vzhledu?
- Kolik času v průměru trávíte na webu?
- Ohodnoťte na stupnici 1-5 (5 – nejvíce rád) jak rádi doporučíte Firefox známému?
Výsledky ankety jsou zajímavé. Celých 55 % uživatelů se o Firefoxu dozvědělo od svého známého, cca. 25 % pak z článku či recenze v časopise či online periodiku. Informace o Firefoxu se tak šíří převážně ústně. Mezi důvody, proč uživatelé přechází na Firefox 3, nejčastěji figuruje lepší výkon (necelých 30 %), větší bezpečnost (cca. 26 %) a doporučení (cca. 15 %). Co se týče instalace doplňků, celých 60 % uživatelů uvedlo, že si některý z doplňků nainstalovalo. Naopak 10 % uživatelů neví, co doplněk je.
Z výsledků dále vyplývá, že uživatelé Firefoxu tráví na Internetu více času, ale najde se i početná skupina uživatelů (přes 20 %), kteří se řadí mezi příležitostné uživatele. Co se týče poslední otázky točící se okolo spokojenosti a ochoty doporučit Firefox známým, tak celých 89 % uživatelů odpovědělo na stupnici 4 a 5. Uživatelé Firefoxu 3 se tak ve velké většině řadí mezi spokojené uživatele.
S podíly zastoupení jednotlivých webových prohlížečů na trhu se můžete setkávat pomalu na každém rohu. O poznání méně se mluví o podílu poštovních klientů. Zajímavý monitoring přináší služba Fingerprint, která se zabývá monitorováním podílu poštovních klientů u domácích uživatelů a firem. Z globálních statistik vyplývá, že u firem vede Outlook s 36 %, následován je Hotmailem s 33 % a na třetím místě je Yahoo Mail! se 14 %. Podíl Thunderbirdu je 2,4 %.
U domácích uživatelů je rozložení podílu trochu odlišné. Vede Yahoo Mail! s 29 %, následován Outlookem s 27 % a na třetím místě je Hotmail s 25 %. Podíl Thunderbirdu je zde 2 %. Statistiky jsou to jistě zajímavé. U firemních uživatelů jsou založeny na téměř miliónu uživatelů, u domácích uživatelů je to dvojnásobek. O zdroji dat jinak není nic dalšího uvedeno, takže lze předpokládat, že se vztahují spíše na trh v USA. V Evropě a potažmo u nás pak mohou být statistiky výrazně odlišné. (Zdroj: Zdroják.cz)
Páteční návštěva Google Developer Day 2008 v Praze a zejména přednáška Madse Sig Agera o JavaScriptovém enginu V8 Google Chrome mi připomněla, že už jsem si delší dobu nedělal porovnání rychlostí dnešních JavaScriptových enginů. Okolo jejich vývoje je v dnešní době docela živo, takže jakmile jeden tvůrce oznámí zajímavý výkonnostní posun, je velmi brzy přebit jiným. Docela nevděčná role.
Vzal jsem si tedy tři JavaScriptové enginy, které se dnes vzájemně předhání a udělal si aktuální porovnání. U každého z nich jsem si vzal jeho aktuální stabilní verzi a poslední vývojovou. Nešlo mi totiž o klasické porovnání, kdo je nejrychlejší, ale spíš o ukázání rychlostního posunu, které aktuální vývojové verze přináší. Pro srovnání jsem ještě přidal poslední stabilní verzi Opery. Internet Explorer v seznamu nenaleznete, ale jakmile vyjde jeho další stabilní verze, určitě se k porovnání verzí 7 a 8 dostanu samostatně.
Porovnával jsem tedy následující prohlížeče (resp. jejich JavaScriptové enginy):
- Firefox 3.0.3 a vývojovou verzi 3.1 build 20081025 (JavaScriptový engine SpiderMoney)
- Safari 3.1.2 a vývojovou verzi Safari založenou na WebKitu r37894 (JavaScriptový engine SquirrelFish Extreme)
- Google Chrome 0.2.149.30 a vývojovou verzi Chromium 0.3.155.0 (JavaScriptový engine V8)
Jako testy jsem si vzal populární SunSpider od tvůrců WebKitu a Dromaeo od Johna Resiga, zaměstnance Mozilla Corporation. Test jsem prováděl pod Windows Vista na notebooku s dvoujádrovým procesorem a 4 GB paměti. U obou níže uvedených grafů platí, že čím menší hodnota, tím rychlejší vykonání testu a lepší výsledek. Výsledky berte orientačně, dle konfigurace PC a platformy se mohou výrazně lišit. Zkratkou „NB“ v grafu označuji vývojové verze (nightly build).
SunSpider
Dromaeo
U obou testů je patrné, že aktuální vývojové verze prohlížečů dosahují výrazně lepších výsledků. Aktuálně je na tom asi nejlépe JavaScriptový engine SquirrelFish Extreme, který je součástí WebKitu u webového prohlížeče Safari. Jak už jsem ale na začátku tohoto příspěvku říkal, za týden může být vše jinak. Rychlostí posun je určitě pozitivní zprávou pro všechny uživatele a vývojáře. Naskýtá se jen otázka, nakolik jej dokáží dnešní webové aplikace využít.
Aktualizace: Nahrál jsem nový graf výsledků SunSpider testů. U vývojové verze Firefoxu 3.1 jsem neměl zapnuté úpravy označované jako TraceMonkey ač jsem myslel, že je aktivovány mám. U testu SunSpider jsou tak vývojové verze prohlížečů přibližně na stejné úrovni.
Tento tip je určen spíše pokročilým uživatelům, kteří by si rádi nad záložkami vytvořili specializovaný dotaz a ten uložili jako složku. Možná si pamatujete, jak jsem nedávno psal o tipu na rychlý přístup ke složce Nesetříděné záložky, která je standardně přístupná pouze v Knihovně stránek. Tip spočíval v tom, že se do Lišty záložek vytvořila nová záložka, jejíž adresa obsahovala takový „divný formát“, který ale nebyl nic jiného než dotaz nad uloženými záložkami.
Ve výsledku se na Liště záložek vytvořila nová složka s nesetříděnými záložkami, která se pravidelně aktualizuje. Ve fóru MozillaZine se pak objevil podrobný popis syntaxe, kterou lze stejným způsobem použít pro tvorbu specializovaných dotazů. Ty pak lze tvořit nejen nad záložkami, ale i nad historií.
Firefox 3.0.4, jehož vydání je plánováno na 12. listopadu, přijde v 6 nových lokalizacích. Aktuálně je Firefox 3 pravidelně vydáván v 56 lokalizacích, které dle metodiky výpočtu pokrývají 93,1 % populace uživatelů Internetu. Počínaje Firefoxem 3.0.4 pak vzroste počet oficiálních lokalizací na 62, které pokryjí 94,28 % populace uživatelů Internetu. Mezi nové lokalizace patří bulharština, esperanto, estónština, litevština, okcitánština a velština. Počet lokalizací se zvyšoval již u Firefoxu 3.0.2, který vyšel v 8 nových lokalizacích.
Společnost Sun uvolnila novou aktualizaci Javy 6 s označením Update 10. Zajímavostí této verze je zcela nový zásuvný modul (plugin) pro webové prohlížeče Firefox 3 a Internet Explorer. Mezi jeho hlavní novinky patří oddělení chování zásuvného modulu od webového prohlížeče, takže pokud dojde k pádu zásuvného modulu, nespadne spolu s ním webový prohlížeč. Podle rok staré zprávy o příčinách pádů Firefoxu mohla tehdy Java za necelých 10 % pádů prohlížeče.
Další novinkou z hlediska uživatele je vylepšení práce s aplety, které řada uživatelů nemá ráda zejména z toho důvodu, že při jejich načítání často „vytuhne“ celý prohlížeč. To by mělo být nyní minulostí. Uživatele Google Chrome pak potěší, že Java 6 Update 10 podporuje i tento webový prohlížeč. Poslední aktualizace Javy se pravděpodobně nabídne všem aktuálním uživatelům Javy 6, samostatný instalační balíček si pak lze stáhnout z webu.
Jednou z novinek poslední vývojové verze Firefoxu 3.1 je drobná změna ve vzhledu adresního řádku prohlížeče. Pokud máte obdobně jako já nastavenu domovskou stránku na about:blank (tj. prázdnou stránku), zobrazí se vám v nevyplněném adresním řádku text Search Bookmarks and History. Přidáním vysvětlujícího textu, který pochopitelně po klepnutí do adresního řádku zmizí, je patrně snaha o větší zviditelnění možností adresního řádku. Ze stejného důvodu byla nedávno ve výchozím nastavení zobrazena lišta s panely.
Možná si ještě vzpomenete, jak jsem tu v srpnu psal o novém projektu Mozilla Labs, který se jmenuje Snowl. Jeho cílem je smazat rozdíly mezi zdroji jako jsou RSS/Atom, IM, Twitter a další. V uplynulých dnech pak
vyšla verze 0.2 uvedeného rozšíření a přinesla seskupování zpráv dle času, několik nových možností rozvržení vzhledu a další vylepšení. Autoři i nadále upozorňují, že rozšíření je experimentální a obsahuje řadu známých chyb.
Aplikace jako Firefox či Thunderbird zná pravděpodobně řada z vás. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, kolik aplikací dnes využívá kódu od Mozilly? Pravděpodobně vás překvapí informace, že počet známých aplikací překročil číslo 150. Seznam aplikací se i nadále rozrůstá a je jen otázkou, jak velké množství vnitrofiremních (a tudíž před světem skrytých) aplikací by seznam rozšířilo, kdyby se o nich vědělo. A koho v aktuálním seznamu například naleznete? Kromě řady známých a nadějných projektů například webový prohlížeč Google Chrome, který z Mozilly využívá multiplatformní knihovnu NSPR, která zajišťuje práci s platformově závislými věcmi či kolekci knihoven Network Security Services (zkráceně NSS), které do aplikace přidávají podporu různých technologií souvisejících s bezpečností.
Webový prohlížeč Camino, který je založen na renderovacím jádře Gecko a je dostupný pro Mac OS X, vyšel ve verzi 2.0 Alfa 1. Ta s sebou přináší novou funkci náhledu na všechny otevřené panely, možnost otevřít naposledy zavřené panely pomocí hlavní nabídky či plné zvětšování stránek. Camino 2.0 Alfa 1 je založeno na renderovacím jádře Gecko 1.9 tj. stejném jádře, na kterém je založen Firefox 3 a dosahuje tak obdobných možností při vykreslování webových stránek. Detailní informace o nové verzi jsou k dispozici v poznámkách k vydání a vývojovou verzi si můžete volně stáhnout. Pro chod budete potřebovat alespoň Mac OS X 10.4.
Webový prohlížeč K-Meleon, který je založen na renderovacím jádře Gecko, vyšel ve verzi 1.5.1. Na webových stránkách prohlížeče nejsou žádné detailní informace o novinkách až na konstatování, že je založen na jádře Gecko 1.8.1.17 tj. stejném jádře, na kterém je založen Firefox 2.0.0.17. K-Meleon 1.5.1 si můžete stáhnout na domovské stránce, česká verze není k dispozici.
Mozilla Corporation včera večer uvolnila první alfa verzi Fennecu, jinak též Firefoxu pro mobily. Verze je určena primárně pro testování a zpětnou vazbu od uživatelů. Nabízí řadu funkcí, které znáte z desktopové verze Firefoxu jako je chytrý adresní řádek, správu záložek, doplňků, hesel, blokování vyskakovacích oken a řadu dalších. Detailní přehled přináší poznámky k vydání. První alfa verze je určena pro platformu Maemo, na verzi pro Windows Mobile se pracuje a měla by být dostupná v rámci druhé alfa verze.
Pokud si chcete Fennec Alfa 1 vyzkoušet, můžete tak učinit i na desktopu. Postačí si stáhnout speciální verze pro Windows, Linux a Mac OS X. U nich je nutné brát v potaz, že se jedná o prohlížeč pro mobilní zařízení, takže vzhled a styl ovládání je odlišný od klasického desktopového prohlížeče. K samotnému Fennecu se ještě později vrátím v detailnějším přehledu.
Začátek tohoto týdne je skutečně bohatý na nová vydání a tak tu po uvolnění Firefoxu 3.1 Beta 1 a Thunderbirdu 3 Alfa 3 byl vydán Flock 2.0. Tento webový prohlížeč, který je založen na Firefoxu, a které je často nazýván „Web 2.0 prohlížečem“, tak po více jak roce od uvolnění verze 1.0 přichází s dalším významným milníkem. Flock 2.0 je založen na Firefoxu 3, takže nepřekvapí, že přichází s obdobnými novinkami, s jakými přišla právě tato verze Firefoxu.
Navíc přichází s integrací vyhledávání lidí na MySpace či detekcí multimediálních streamů v RSS zdrojích a jejich navázáním na lištu multimédií. Základní přehled novinek naleznete v poznámkách k vydání a novou verzi můžete stahovat na stránce ke stažení. Jak již bývá u Flocku zvykem, k dispozici je po vydání pouze anglická verze. Česká lokalizace není k dispozici a ta slovenská vyjde patrně až později.
Krátce po uvolnění třetí alfa verze Thunderbirdu 3 včera Mozilla Corporation uvolnila Firefox 3.1 Beta 1. První betaverze přináší zejména vylepšení renderovacího jádra Gecko, které nově podporuje některé vlastnosti CSS 2.1 a 3, přináší podporu pro nativní přehrávání zvuku a videa definované v HTML5, podporu Geolocation API, SVG transformace a úpravy se dočkala i podpora pro běh aplikací v offline režimu. Detaily o nové verzi naleznete v poznámkách k vydání a první betaverzi si můžete stáhnout v 36 jazycích včetně češtiny. Druhá betaverze, která je plánována na konec listopadu či začátek prosince, přinese private mód prohlížení webu a další drobná vylepšení uživatelských funkcí a renderovacího jádra.
Mozilla Messaging dnes uvolnila Thunderbird 3 Alfa 3. Jedná se o třetí vývojový milník Thunderbirdu 3, jehož finální verze je předběžně plánována na březen příštího roku. Třetí alfa verze přináší nový vzhled hlavičky zobrazené zprávy, podporu fulltextového vyhledávání Windows Vista, rychlé přidání či úpravu kontaktu přímo ze zobrazení zprávy či například zrychlení práce s protokolem IMAP. Detailní informace jsou k dispozici v poznámkách k vydání a Thunderbird 3 Alfa 3 si můžete volně stáhnout. K dispozici je i česká verze.
Patrně většina z vás ví, že když Firefox tzv. „spadne“ a vy jej spustíte znovu, zobrazí se dotaz, zda chcete obnovit relaci z minula. Zjednodušeně řečeno, zda si přejete obnovit panely s otevřenými stránkami do stejné podoby, jako byly před pádem. V aktuální vývojové verzi Firefoxu 3.1 se dočkal dotaz na obnovení panelů nové podoby a namísto modálního dialogu je dotaz otevřen jako chybová stránka, která má adresu about:sessionrestore. Na ní si můžete dokonce zvolit, které panely se mají obnovit, a které nikoliv. Není bez zajímavosti, že na uvedenou stránku se můžete kdykoliv vrátit, takže když budete chtít stránky obnovit například po pěti minutách, nic vám v tom nebrání. Postačí jednoduše naklepat do adresního řádku adresu about:sessionrestore a potvrdit obnovení.
Mobilní verze Firefoxu, která je vyvíjena pod kódovým označením Fennec, je prozatím ve stádiu vývojových milníků. Ty jsou dostupné pro platformu Maemo (Nokie n800/n810) a řada uživatelů se pochopitelně ptá po verzi pro Windows Mobile. Pro první alfa verzi, která by měla být brzy uvolněna, nebude k dispozici, ale již se na ní začalo pracovat a měla by být dostupná v rámci příští alfa verze. Dvě ukázky si můžete prohlédnout níže. Binární podoba vývojové verze pro Windows Mobile prozatím není k dispozici.
Jednou z novinek poslední vývojové verze Thunderbirdu 3 je podpora notifikace pomocí Growl. Growl důvěrně znají uživatelé Mac OS X, protože se jedná o de-facto standard v notifikaci na této platformě. Thunderbird 3 skrze něj bude zobrazovat jak informace o nové poště, tak například informace o dostupné aktualizaci. Novinku bude podporovat taktéž balík SeaMonkey 2.
Jak asi řada z vás ví, jednou z novinek připravovaného Thunderbirdu 3 je integrace rozšíření Lightning. Tím Thunderbird ve výchozí instalaci získá podporu pro organizaci času a úkolů. Jak jste si mohli v posledních vývojových verzích všimnout, na integraci se začalo pomalu pracovat. Nově přibyla lišta s panely, do kterých lze otevírat složky s poštou a pokud máte nainstalován i Lightning, otevírají se okna s kalendářem a úkoly taktéž do nových panelů. Tlačítka pro otevření okna s kalendářem či úkoly pak nejsou pod stromem složek s poštou, ale přímo v liště s panely.
Postranní lišta s novým souhrnem se pak otevírá/zavírá pomocí tlačítka umístěného v stavové liště. V okně s poštou pak tato postranní lišta prozatím nefunguje. Celkově se dá říci, že forma integrace prozatím nevypadá špatně, i když je jasné, že ještě zbývá hodně práce. Osobně mi třeba vadí, že okno pro napsání nového e-mailu se otevírá do nového okna a není možnost jej automaticky otevírat do nového panelu. Taktéž si Thunderbird prozatím nepamatuje otevřené panely do příštího spuštění.
Příští týden bude opět bohatý na nové verze. Pokud se nevyskytne nějaký problém, měla by v úterý vyjít první betaverze Firefoxu 3.1, která přinese několik novinek jako výchozí zobrazení lišty s panely či například podporu věrných barev u obrázků. Další novinky jako private mód, dokončení podpory pro nativní přehrávání videa či grafické rozhraní pro automatické blokování záškodných zásuvných modulů přinese druhá betaverze. V pondělí či v úterý pak vyjde i třetí alfa verze Thunderbirdu 3, která mimo jiné přinese i novou hlavičku u zobrazení e-mailu či podporu fulltextového vyhledávání Windows Vista.
Jak jsem před nedávnem zmínil, součástí Thunderbirdu 3 bude podpora pro integraci s Windows Desktop Search na Windows Vista. Díky tomu bude moci vyhledávání Windows Vista prohledávat i obsahy e-mailů. V této souvislosti bych rád upozornil na jednu věc, která vás může překvapit. Thunderbird 3 si při aktivaci podpory pro Windows Desktop Search ve složkách s poštou vytváří pomocné soubory s příponou wdseml, které ukládá do složek končící .wdseml. Záludnost spočívá v tom, že těchto souborů vytváří skutečně hodně (nejspíš pro každý e-mail samostatný), takže se vám může lehce stát, že váš uživatelský profil bude mít rázem přes 80 000 souborů a to nemusíte mít zrovna moc pošty.
Ve Windows Vista jsou kontakty umístěny v cestě C:\Users\[uživatel]\Contacts a navenek se tato složka tváří jako „aplikace“ Windows Kontakty. Uvedené kontakty mimo jiné využívá i aplikace Windows Mail, takže pokud se rozhodnete přemigrovat poštu z Windows Mail do Thunderbirdu, budete pravděpodobně řešit i kontakty. Thunderbird neumožňuje přímý import kontaktů z Windows Vista, ale existuje způsob, jak toho docela jednoduše docílit.
Otevřete si složku s kontakty Windows Vista a v horní liště zvolte tlačítko Exportovat. V zobrazeném dialogu vyberte volbu CSV (hodnoty oddělené středníkem) a klepněte na tlačítko Exportovat. Spustí se vám průvodce exportu, ve kterém zvolíte cílové umístění exportovaných kontaktů a údaje s kontaktů, které si přejete exportovat. Po dokončení exportu dialog uzavřete.
V další fázi budete potřebovat rozumný textový editor. Osobně doporučuji PSPad. V něm si otevřete exportovaný CSV soubor a změňte jeho kódování z UTF-8 na Windows-1250. Poté nahraďte všechny výskyty znaku ';' za ',' (středník za čárku) a soubor uložte (nejlépe pod novým názvem).
V posledním kroku otevřete Adresář Thunderbirdu a v nabídce Nástroje zvolte volbu Importovat. V zobrazeném průvodci zvolte, že chcete importovat kontakty a v dalším kroku z možných zdrojů kontaktů zvolte Textový soubor (LDIF, .tab, .csv, .txt). Po klepnutí na tlačítko Další budete vyzvání k uvedení cesty k souboru s kontakty a po jeho zvolení se vám zobrazí dialog, v kterém pomocí tlačítek Posunout výše/níže nastavíte pořadí importovaných údajů tak, aby vždy importovaná hodnota uložila do správného pole kontaktu Thunderbirdu. Po nastavení a klepnutí na tlačítko Dokončit se kontakty naimportují.
Jednou z novinek, která se chystá pro připravovaný Firefox 3.1, je stránka s náhledy otevřených panelů. Jedná se o stránku, která se zobrazí po klepnutí na tlačítko, a zobrazí náhledy aktuálně otevřených panelů, takže se snadno můžete přepnout na stránku, na kterou se skutečně přepnout chcete. Prakticky stejnou funkci aktuálně obsahuje Internet Explorer 7 a funkce by měla ve Firefoxu nahradit tlačítko se seznamem otevřených panelů, které je dostupné na konci lišty s otevřenými panely. V aktuální vývojové verzi Firefoxu 3.1 uvedenou funkci prozatím nenaleznete, ale můžete si vyzkoušet experimentální verzi či se na následujícím obrázku podívat, jak takový náhled na otevřené panely vypadá.
V rámci Mozilla Labs se dnes objevil nový projekt s názvem Geode. Nejedná se vlastně o nic jiného než experimentální rozšíření pro Firefox 3, který přináší podporu Geolocation API z dílny W3.org. Jeho podporu přinese připravovaný Firefox 3.1 a taktéž mobilní verze Firefoxu, která je vyvíjená pod kódovým označením Fennec. Samotné Geolocation API je o možnosti získávat informaci o vašem aktuálním umístění na základě GPS souřadnic či například GSM/CDMA. Vše samozřejmě při zajištění ochrany vašeho soukromí. Webový prohlížeč totiž bez vašeho svolení informaci o vašem aktuálním umístění neposkytne.
Obdobně jako Firefox a řada dalších aplikací podporuje webový prohlížeč Google Chrome různé parametry spuštění, kterými můžete přizpůsobit jeho chování. Jejich přehled přináší Martin Hassman v článku na nově vzniklém webu Zdroják.cz, který se zabývá webovými technologiemi.
Jednou z novinek vývojové verze Thunderbirdu 3 jsou vylepšené třídící filtry zpráv. Asi první novinkou, které si v dialogu pro zadání nového filtru všimnete, je možnost omezit vykonávání filtru pouze na příchozí poštu či jeho manuální spouštění. Druhou zajímavou novinkou je možnost filtrace dle libovolné hlavičky e-mailu, což ocení zejména pokročilí uživatelé. Další zajímavou novinkou pak je možnost třídit zprávy dle toho, zda je kontakt umístěn v konkrétní skupině kontaktů či nikoliv. Poslední zajímavou novinkou je pak nové pravidlo, které při splnění podmínky umožní ukončit vykonávání filtru. Všechny uvedené novinky můžete nalézt i v první alfa verzi SeaMonkey 2.0.
Jednou z vlastností, která některým uživatelům Firefoxu vadí, je zavření okna prohlížeče při zavření posledního panelu. Jednoduše pomocí klávesové zkratky zavírají více panelů najednou a trochu to přeženou. V posledních vývojových verzích Firefoxu 3.1 se na konfigurační stránce about:config objevila nová předvolba browser.tabs.closeWindowWithLastTab. Její výchozí hodnota je true (zavři okno při zavření posledního panelu) a změnou na hodnotu false docílíte stavu, kdy se při zavření posledního panelu nezavře celé okno prohlížeče.
Webový prohlížeč Google Chrome je tu s námi již nějaký ten pátek. Pokud jste se stali jeho uživateli a rádi byste jej s sebou nosili na přenosném médiu, můžete vyzkoušet jeho přenosnou verzi, která se nemusí instalovat. Nutno podotknout, že se nejedná o oficiální verzi, ale drobně upravenou verzi jednoho nadšence, který si zkompiloval zdrojové kódy projektu Chromium, což je projekt zajišťující vývoj Google Chrome.
Po více jak roce a půl od uvolnění finální verze SeaMonkey 1.1 vyšla první alfa verze SeaMonkey 2.0. Tato dlouhá doba byla vyplněna snahou tvůrců o zahození zastaralého kódu a postupnou snahou o sdílení co možná nejvíce kódu s Firefoxem a Thunderbirdem. Výhodou je pak snadnější přidávání nových funkcí, které se například objeví ve Firefoxu. Jak ostatně z přehledu novinek vyplývá, řada novinek v SeaMonkey 2 Alfa 1 byla převzata z Firefoxu či se s nimi můžete setkat v připravovaném Thunderbirdu 3. Novinek je skutečně požehnaně, takže jsem jejich přehled rozdělil do několika kategorií:
Obecné
- Přidán Správce doplňků pro jejich snadnou správu a instalaci ze serveru Mozilla Add-ons. Součástí je i správa zásuvných modulů.
- Přidán nástroj na migraci dat z Firefoxu, Thunderbirdu a dalších aplikací.
- Nový nástroj na reportování informací o pádu aplikace.
- Přidána podpora pro automatické aktualizace balíku obdobně, jako je má Firefox či Thunderbird.
- Nový výchozí vzhled aplikace.
- Přidána možnost vymazat soukromá data (stejná funkce jako Vymazat důvěrná data u Firefoxu).
- Nová verze ChatZilly a DOM Inspektoru.
Prohlížeč
- Přidána možnost obnovit již zavřené panely.
- Přidána informační lišta, která informuje o zablokování vyskakovacích oken či instalace doplňku.
- Přidána podpora pro plné zvětšování stránky, s kterou přišel Firefox 3.
- Nová podoba dialogu Informace o stránce, který přišel s Firefoxem 3.
- Vzhlednější výpis zobrazených adresářů stejně, jako ve Firefoxu 3.
- Formulářová pole na webových stránkách si pamatují a nabízejí historii zadaných hodnot.
- Striktní přístup k neplatným certifikátům.
- Přidána podpora pro vyhledávání neznámých zásuvných modulů a pomoc při jejich následné instalaci.
Poštovní klient
- Dialog kontaktu rozšířen o možnost zadávání data narození.
- Podpora pro import z Mail.app na Mac OS X.
- Podpora pro systémové kontakty na Mac OS X.
- Podpora pro otevírání zpráv z příkazové řádky.
- Přidána možnost přeskupování pořadí přihlášených diskusních skupin.
- Rozšířené možnosti filtrů zpráv.
Vylepšení na různých platformách
- Nový instalační program pro Windows.
- Podpora pro fulltextové vyhledávání Windows Vista.
- Podpora X Session Management Protocol (XSMP) v Linuxu.
- Podpora nativního tiskového dialogu Gnome.
- Vylepšen nativní vzhled na všech platformách.
SeaMonkey 2.0 Alfa 1 má též nové umístění uživatelského profilu s daty, takže si dejte pozor při přechodu z verze 2 zpět na 1.1 (nejlépe řešte samostatným profilem). Jak je v bodech výše zmíněno, SeaMonkey 2 Alfa 1 obsahuje nástroj na import dat z jiných aplikací, která vám při prvním spuštění mimo jiné nabídne i import dat z umístění uživatelských profilů SeaMonkey 1.1 či starší.
V SeaMonkey 2.0 Alfa 1 naopak budete marně hledat rozumnou podporu pro RSS. Jediné místo, kde aplikace s RSS pracuje, je zobrazení jejich přehledu v dialogu Informace o stránce. Podpora pro zobrazení informace o dostupných RSS zdrojích v adresním řádku a jejich zobrazování v záložkách, byla před uvolněním SeaMonkey 2.0 Alfa 1 odstraněna, ale měla by se objevit ve finální verzi. Chybí taktéž podpora odebírání RSS v poštovním klientu a možnost integrace RSS s nainstalovanými či webovými RSS čtečkami.
Detailní informace o SeaMonkey 2.0 Alfa 1 naleznete v poznámkách k vydání a verzi si můžete stáhnout z domovské stránky. První alfa verze je k dispozici pouze v angličtině, ale je též k dispozici několik lokalizačních balíčků, které obsahují i slovenštinu.
Pokud si budete chtít zazálohovat záložky, historii a další data z Google Chrome, začnete řešit, kam si je Google Chrome vlastně ukládá. Obdobně jako u Firefoxu je naleznete ve složce Data Aplikací. Ve Windows XP jsou uživatelská data uložena v cestě C:\Document and Settings\[uživatel]\Data Aplikací\Google\Chrome\User Data, ve Windows Vista je naleznete v cestě C:\Users\[uživatel]\AppData\Local\Google\Chrome\User Data. Uvedenou složku postačí jednoduše zazálohovat a kdykoliv ji jednoduchým kopírováním obnovit. Google Chrome taktéž podporuje tzv. profily, což vám umožní spouštět Google Chrome s různým nastavením, záložkami, historií apod. Obdobně jako u Firefoxu to funguje pomocí parametru na příkazové řádce. Postačí tedy spustit soubor chrome.exe (kde jej naleznete) s parametrem -user-data-dir=[cesta], kde místo [cesta] uvedete cestu k adresáři s uživatelskými daty.
Ehsan Akhgari připravil experimentální build Firefoxu 3.1, do kterého zahrnul opravy související s ACID3 testem, které se ještě nedostaly do hlavní vývojové větve. Výsledkem je aktuální skóre 97/100 (v některých případech 96/100). Aktuální vývojové verze Firefoxu 3.1 pak dosahují skóre 89/100 (občas 88/100). Sluší se připomenout, že cílem ACID3 testu není testovat kvalitu podpory standardů (doporučení) ve webových prohlížečích, ale zaměřuje se na konkrétní chyby a věci, které v době vzniku testu některé webové prohlížeče neimplementovaly.
V týdnu jsem tu hovořil o připravovaném editoru webových stránek BlueGriffon, který je postaven na Mozille, a který by měl být nástupcem editoru Nvu. Včera byla uvolněna jeho první vývojová verze (noční build) a jak se dalo očekávat, k finálnímu produktu vede ještě daleká cesta. První vývojová verze obsahuje základní WYSIWYG editor pouze s těmi nejzákladnějšími funkcemi a návrhářem tabulek. Hlavní lišta mimo uvedený návrhář prozatím obsahuje jen funkce pro vytvoření prázdného dokumentu, jeho uložení a otevření. Hlavní nabídky jsou prozatím prázdné. Autor mimo jiné publikoval i ukázky editoru, který se snaží o oddělení značkovacího jazyka od stylů, což je klasický problém WYSIWYG editorů, které většinou uvedený kód míchají.
S webovými prohlížeči postavenými na renderovacím jádře WebKit se v poslední době roztrhl pytel. Webový prohlížeč Safari je pro Windows k dispozici již nějaký ten pátek, začátkem září vyšla první verze Google Chrome, která na WebKitu taktéž staví a hned několik projektů se snaží přinést WebKit pro Linux. Dnes jsem shodou okolností zaregistroval zajímavý webový prohlížeč Arora.
Arora je multiplatformní webový prohlížeč založený na již zmíněném renderovacím jádře WebKit a snaží se být jednoduchým webovým prohlížečem. Ačkoliv se jedná o prohlížeč ve vývoji, první dojem není vůbec špatný. Na celém prohlížeči je znát, že je hodně inspirován Firefoxem pro Linux, což není vůbec na škodu. Řada klávesových zkratek je totiž stejných, takže uživatel Firefoxu si bude připadat „jako doma“.
Nikoho asi nepřekvapí, že prohlížeč obsahuje prohlížení v panelech, pole pro rychlé vyhledávání na webu, záložky či historii. Naopak chybí detailní informace o stránce, místní nabídka je též skromná a na ukládání kompletních stránek i s obrázky může uživatel zapomenout. Naopak na to, že se jedná o jednoduchý webový prohlížeč, překvapí funkce pro obnovení zavřeného panelu a funkce „private browsing“ pro soukromé prohlížení webu bez zanechávání stop.
Jak jsem již zmínil, Arora je webový prohlížeč ve vývoji, který se snaží být multiplatformní. Na domovské stránce tak naleznete kromě instalačního balíčku pro Windows i deb balíček pro Linux. Potěšující je, že prohlížeč je lokalizován i do češtiny.
Před více jak 14 dny jsem psal o nově plánovaném Firefoxu 3.1 Beta 2 a v tomto týdnu pak o přidané třetí alfa verzi Thunderbirdu 3, která by měla vyjít v první polovině října, a která vznikla přejmenováním z Beta 1. Jak obě zprávy dávají tušit, dojde k opoždění vydání obou produktů. Jak bylo dnes naznačeno v jednom vývojářském blogu, Firefox 3.1 je aktuálně plánován na polovinu února příštího roku. Jeho plánované uvolnění koncem letošního roku tak tedy padá.
V závislosti na této změně (a nejen na ní) se posouvá i vydání Thunderbirdu 3, který vyjde nejdříve měsíc po vydání Firefoxu 3.1 tj. nejdříve v půlce března. Důvodů posunutí je zde hned několik. Lze mezi ně zařadit delší dobu vývoje, než se původně předpokládalo, potřeba finálního renderovacího jádra Gecko 1.9.1, které bude Thunderbird 3 využívat, a které přijde s Firefoxem 3.1. Dále je tu pak snaha o rozložení zátěže na lokalizátory a sdílenou infrastrukturu mezi Firefoxem a Thunderbirdem.
