V blogu Blog of Metrics se dnes objevily zajímavé statistiky týkající se provozu oficiálního serveru z doplňky Mozilla Add-ons. Tento server v současné době obsahuje přibližně 4000 doplňků a za dobu existence serveru bylo realizováno již 600 miliónu stažení. To už je úctyhodné číslo. Do uvedeného čísla nejsou navíc započítávány doplňky (resp. jejich aktualizace) stahované skrze Správce doplňků aplikací jako Firefox či Thunderbird.
Aktuálně se počet stažení doplňků přímo ze server pohybuje mezi čísly 800 000 a 1 milión denně. V rámci aktualizací aplikací doplňků Mozilla je denně obslouženo 100 miliónů dotazů. S integrací vyhledávání v Mozilla Add-ons v připravovaném Firefoxu 3.0 lze očekávat, že počet dotazů a stažení výrazněji poroste. A ještě jedno zajímavé číslo. Celých 93% dotazů na dostupnost novějších verzí doplňků pochází z instalací Firefoxu 2.0, jen 4% ze všech instalací Thunderbirdu a zbývající 3% jsou ze starších verzí Firefoxu či vývojové verze Firefoxu 3.0.
O nástupu Firefoxu do oblasti mobilních zařízení se v poslední době hodně hovoří. Po několika prvotních informacích se objevil i první návrh uživatelského rozhraní. Přesto všechno si ale na nějakou finální podobu ještě počkáme, protože první stabilní verze bude k dispozici pravděpodobně až příští rok. V předchozích dnech se objevila informace o novém prohlížeči pro mobilní zařízení pojmenovaném Skyfire.
Jedná se o prohlížeč postavený na Firefoxu, jehož cílem je přinést na mobilní telefony stejný styl práce s webem jako je uživatel zvyklý z desktopu. Jde o to, že prohlížeče pro mobilní zařízení mají dnes stále problémy s technologiemi jako je Flash, Java či AJAX. To práci s webem poněkud limituje a Skyfire si klade za cíl to změnit. První ohlasy jsou pozitivní, a jak uvádí například Daniel Glazman, autor editoru webových stránek NVU, je prohlížeč skutečně rychlý. Prohlížeč je prozatím k dispozici jen pro Windows Mobile 5 a 6 a pouze pro uživatele v USA. Osobně mě to zatím příliš netrápí, protože vhodným mobilním zařízením nedisponuji, ale do budoucna bude tento projekt zajímavé sledovat.
Marek Prokop ve svém blogu Všemi osmi dnes publikoval tip na jednoduchou kalkulačku obsaženou ve Firefoxu. Celý vtip spočívá v našeptávači vyhledávače Google. Pokud jej máte nastavený jako výchozí, jednoduše zadejte jednoduchý matematický výraz do vyhledávání a v první položce našeptávače uvidíte výsledek. Jednoduché a musím uznat, že mě to samotného nikdy nenapadlo.
V průběhu posledních hodin se objevily nové informace o dvou vydáních Firefoxu. Prvně, Firefox 2.0.0.12, který byl plánován na 12. února, vyjde nakonec již 5. února. Tou druhou verzí bude další betaverze Firefoxu 3.0. Ke stávajícím třem betaverzím, z nichž poslední (Firefox 3.0 Beta 3) je plánována na první půlku února, tak přibude čtvrtá betaverze. Datum jejího vydání nebylo stanoveno a dle vývojářů bude záležet na tom, co vše se ještě stihne začlenit do třetí betaverze. Každopádně to dle mých odhadů nevypadá, že by Firefox 3.0 byl dříve jak v dubnu.
Uživatelé vývojových verzí Firefoxu 3.0 si mohli povšimnout ve Správci doplňků nové integrace s oficiálním serverem s doplňky Mozilla Add-ons. Ta spočívá v přidání nové sekce Get Add-ons, v které může uživatel snadno vyhledávat a instalovat doplňky umístěné na Mozilla Add-ons. Nově též zmizelo na stálo umístěné tlačítko pro restart Firefoxu a nyní se zobrazuje v rámci vysouvací lišty v horní části dialogu, která se vysune jen tehdy, pokud provedete změnu v doplňkách, jejíž promítnutí vyžaduje restart Firefoxu.
Původní zprávy hovořily o tom, že podpora končícímu Netscape Navigatoru 9.0 skončí k 1. únoru. Nyní bylo rozhodnuto o prodloužení podpory o jeden měsíc. Podpora Netscape Navigatoru 9.0 tak končí k 1. březnu 2008. Jak bylo dále oznámeno, Mozilla a Flock pracují společně s AOL na nástroji, který by měl usnadnit snadnou migraci uživatelů Netscape Navigatoru směrem k Firefoxu či Flocku. Tento nástroj by měl být v budoucnu dostupná v rámci inkrementálních aktualizací Netscape Navigatoru. Jen připomínám, že Flock v aktuální verzi 1.0.8
import z Netscape Navigatoru umožňuje.
David Ascher, jenž je ředitelem nově vznikající nadace, která bude zastřešovat další vývoj Thunderbirdu, a která nese pracovní označení MailCo, dnes zveřejnil pracovní plán vývoje Thunderbirdu 3.0. V něm jako hlavní cíle pro Thunderbird 3.0 vytyčil integraci rozšíření Lightning pro kalendářové funkce, vylepšení možnosti vyhledávání, zlepšení použitelnosti a technologické změny na pozadí, které Thunderbird zbaví již zastaralého kódu.
O integraci Lightningu se spekulovalo dlouho, takže jeho budoucí integrace s Thunderbirdem není překvapením. V této souvislosti David Ascher slíbil bližší spolupráci s autory Lightningu/Sunbirdu, která by v konečném důsledku mohla znamenat zrychlení vývoje. Zlepšení vyhledávání naproti tomu ocení zejména uživatelé, kteří mají více pošty a potřebují v ní čas od času něco zatoulaného nalézt. Uvedený výčet novinek pochopitelně neznamená, že se krom toho ničeho nového nedočkáme. Pro Thunderbird 3.0 je už ostatně hotova například podpora prohlížení v panelech.
Řadu z vás teď jistě zajímá, kdy se Thunderbirdu 3.0 dočkáte. Předběžný plán hovoří o tom, že prvních alfa verzí bysme se měli dočkat v prvním čtvrtletí tohoto roku a betaverze bez integrovaného Lightningu v druhém čtvrtletí. V tom třetím by měly následovat betaverze s integrovaným Lightningem a finální verze by měla být dostupná ke konci letošního roku.
Součástí dnešní vývojové verze Firefoxu 3.0 je první várka nových ikonek. Prozatím jsem zaregistroval jen nové ikonky na hlavní liště a v dialogu předvoleb aplikace. Jak se zdá, byla prozatím zahrnuta jen verze ikonek pro Windows XP, která se tedy aktuálně zobrazuje i na Windows Vista. Dalším omezením prozatím je, že se jsou nové ikonky na hlavní liště pouze ve velké velikosti, ty zmenšené se zobrazují prozatím v původním vzhledu. Zahrnut byl i nový prvek pojmenovaný „keyhole“, o kterém jsem tu již mluvil, a který by měl být součástí verzí pro Windows a Mac OS X. Součástí dnešní vývojové verze Firefoxu 3.0 pro Mac OS X by měl být také nový motiv vzhledu, díky kterému Firefox lépe splyne s platformou.
Dnes jsem si při stahování souboru v poslední vývojové verzi Firefoxu 3.0 všiml nového zobrazování stavu stahování ve stavovém řádku okna prohlížeče. Pokud zrovna stahujete nějaké soubory, zobrazí se vám po pravé straně stavového řádku informace o počtu stahovaných souborů a času, který zbývá do kompletního stažení. Poměrně šikovná věc. Dovedu si představit, že řada lidí zakáže zobrazování Správce stahování při stahování souborů a jako jedinou indikaci stavu stahování bude používat tento jednoduchý souhrn. Ostatně, po klepnutí nad ním se otevře právě Správce stahování.
Firefox podobně jako řada jiných webových prohlížečů obsahuje integrované vyhledávání. To umožňuje uživatelům mít snadný přístup k vyhledávání ve fulltextových vyhledávačích či v obsahu jiných serverů. Firefox s sebou nese několik předvolených serverů, mezi kterými je výchozí vyhledávání ve fulltextovém vyhledávači Google. V české verzi Firefoxu pak dále naleznete například Seznam.cz, Centrum.cz či Jyxo. V připravovaném Firefoxu 3.0 se nyní nově objevilo ve výchozí instalaci vyhledávání v anglické Wikipedii. Tato novinka se týká anglické verze Firefoxu, ale lze očekávat, že většina lokalizovaných verzí Firefoxu jej bude obsahovat také. V jednotlivých lokalizacích se totiž předvolené servery mohou lišit.
Vývojový cyklus Sunbirdu/Lightningu 0.8 se pomalu chýlí ke konci. Při té příležitosti vývojáři v oficiálním blogu vydalí dvapříspěvky, ve kterých bilancují hlavní novinky, které byly od vydání verze 0.7 realizovány. Jak již bylo dříve oznámeno, mezi hlavní novinky bude patřit nový pohled na úkoly s možností filtrace, podpora pro časové zóny a podpora pro práci v offline režimu. Vydání Sunbirdu/Lightningu 0.8 je plánováno na 1. března.
Server Developer.com uveřejnil výsledky hlasování o nejlepší produkty pro vývojáře pro rok 2008. Hlasování bylo rozděleno celkem do 11 kategorií jako například nejlepší technologie, nejlepší nástroj pro vývoj či například nejlepší databáze. V kategorii nejlepší pomůcka pro vývoj zvítězil Mozilla Firefox. Pro samotné organizátory ankety to bylo překvapení, ale jak sami uvádí, je Firefox v této kategorii oprávněně, protože umožňuje pomocí řady nástrojů usnadňovat webovým vývojářům vývoj webových aplikací.
Tzv. about stránky zpřístupňují ve Firefoxu funkce, přehledy či skrytá sdělení, které běžný uživatel nepotřebuje znát. Pokud například zadáte do adresního řádku about:config, zobrazí se vám stránka s detailní konfigurací Firefoxu. V přehledech about: stránek bysme mohli pokračovat, ale to není cílem tohoto příspěvku. Tou podstatnou informací totiž je, že se ve Firefoxu 3.0 jejich počet rozšíří o dvě.
V aktuálních vývojových verzích Firefoxu 3.0 je již obsažena stránka about:crashes, která zpřístupňuje přehled reportů o pádech aplikace. Nejedná se o nic, co by běžný uživatel upotřebil, ale tato informace se vám může hodit v případě, kdy se chcete podívat, co způsobilo pád aplikace a případě to nahlásit v Bugzille jako chybu. Druhá stránka, která se teprve připravuje, bude na adrese about:memory a bude zpřístupňovat přehled o aktuální zabrané paměti Firefoxem s detailními informacemi.
V posledních vývojových verzích byla aktivována podpora EV certifikátů (Extended Validation Certificates), o jejichž podpoře ve Firefoxu 3.0 jsem zde již psal. EV certifikáty jsou speciálním typem certifikátů, pro jejichž získání se musíte podrobit bližšímu zkoumání certifikační autority. Mělo by se tedy jednat o bezpečnější certifikáty. Jejich podporu mezi prohlížeči přinesl poprvé Internet Explorer 7.0, ve Firefoxu 3.0 je nyní aktivována experimentálně s prozatimním ověřováním pouze certifikátů vydaných společností VeriSign.
Pokud navštívíte s vývojovou verzí Firefoxu 3.0 či Internet Explorerem 7.0 zabezpečenouo verzi jejich webu, bude vám zabezpečení tímto certifikátem indikováno zelenou barvou v adresním řádku. Zatímco Firefox 3.0 zabarví pouze jeho levou část, v Internet Exploreru 7.0 je zabarvení kompletní.
Francouzská společnost XiTi Monitor uveřejnila statistiky podílu Firefoxu v Evropě (francouzsky) za prosinec loňského roku. Z čísel vyplývá, že si Firefox v Evropě polepšil z listopadového 27,3% na rovných 28%. V České republice dle statistik vzrostl podíl z listopadových 36,9% na prosincových 37,2%. Mezi rekordnamy statistik podílu Firefoxu v Evropě patří Finsko s 45,4%, následuje Slovinsko (44,6%), Polsko (42.4) a Slovensko (41,2%). Z prohlížečů kromě Firefoxu vstoupají i Opera a Safari, naopak podíl Internet Exploreru za měsíc klesl skoro o 1% na nynějších 66,1%. Zajímavý je též podíl posledních verzí prohlížečů. Zatímco podíl Firefoxu 2.0 je ze všech instalací Firefoxu 93%, podíl Internet Exploreru 7.0 je prozatím jen 46%.
Tvůrci Flocku, webového prohlížeče postaveném na Firefoxu, oznámili v tiskové zprávě brzkou dostupnost betaverze Flocku 1.1. Ta by měla být dostupná během dvou týdnů a měla by obsahovat tři hlavní novinky. Tou první má být integrace webové pošty, takže pokud používáte GMail či Yahoo Mail, měli byste s ní mít snazší práci. Prozatím bylo k integraci řečeno jen tolik, že bude snazší přístup k psaní nových zpráv a zjišťování stavu, zda není v poštovní schránce nová pošta. Druhou hlavní novinkou má být možnost sledování aktivit vašich přátel na sociálních službách na domovské stránce Flocku označované jako My World. A konečně třetí novinkou má být přidaná integrace s Google Picasa, o kterou uživatelé často žádali. Pokud patříte mezi spokojené uživatele Flocku 1.0, pak vás bude nejspíš zajímat, že právě vyšel Flock 1.0.7. Prozatím pouze v anglické verzi.
Ve vývojové verzi Firefoxu 3.0 se stále objevují novinky a již dnes je jasné, že ne všechny se podaří zahrnout do připravované třetí betaverze. Ta tak nebude z hlediska funkcionality finální. Alex Faaborg, který se v Mozilla Corporation zabývá návrhem uživatelského rozhraní, dnes uveřejnil ukázku lišt Firefoxu pro Windows XP a Windows Vista. Na nich si můžete všimnout uživatelského prvku „keyhole“, který se skládá z tlačítek pro přechod zpět a vpřed. Jeho součástí by mělo být jednotné procházení historie naposledy navštívených webových stránek podobně, jako to má například Internet Explorer 7.0. Uvedený prvek by měl být kromě Windows dostupný i na Mac OS X a ve vývojových verzích by se měl objevit během pár dní. V Linuxu, pokud jsem vše dobře pochopil, by mělo být zachován původní vzhled.
Další novinkou, na kterou jsem narazil vlastně náhodou, je nový vzhled dialogu pro instalaci doplňku.
Jak jsem tu již několikrát hovořil, Mozilla Corporation pracuje na verzi Firefoxu pro mobilní zařízení. Ta by měla být dle předběžných informací dostupná v roce 2009, ale již dnes se začínají objevovat návrhy, jak by mělo vypadat jeho uživatelské rozhraní. Na Mozilla Wiki se objevil první návrh, jenž je jako prototyp dostupný i jako rozšíření pro Firefox (xpi). To se mi bohužel nepodařilo korektně rozchodit, ale na webu je dostupnářadaukázek. Uvedený návrh je rozpracovaný prototyp a dá se očekávat, že finální verze bude vypadat odlišně. Je též dobré si uvědomit, že uveřejněné screenshoty jsou jen návrhem uživatelského rozraní a nejedná se tedy o screenshoty vývojových verzí Firefoxu pro mobilní zařízení. Ty prozatím nejsou k dispozici a dá se očekávat, že ještě nějaký čas nebudou.
Součástí připravovaného Firefoxu 3.0 je řada změn, které mají přinést lepší integraci Firefoxu s jednotlivými platformami. Hodně změn se událo i ve verzi Firefoxu pro Linux, kde bude k dispozici lepší integrace s nastaveným vzhledem Gnome či nativní vzhled formulářových prvků na stránkách. Poslední novinkou pak je integrace s nativním tiskovým dialogem Gnome, který uživateli přinese lepší možnosti v oblasti tisku než dialog, který je obsažen ve Firefoxu 2.0 a starších verzích. Pro porovnání jsem připravil obrázky tiskových dialogů Firefoxu 2.0 a připravovaného 3.0.
Je tomu dnes přesně 10 let, co se začala psát historie projektu Mozilla. Před 10 lety totiž Netscape Communications Corporation oznámila plán uvolnění zdrojového kódu balíku Netscape Communicator 4.0. O měsíc později pak založila organizaci Mozilla, která po několik let zastřešovala další vývoj. Pokud se začtete do tehdejší tiskové zprávy, pak si asi všimnete, že se historie nakonec ubírala jiným směrem. Netscape Communicatoru 5.0 jsme se nikdy nedočkali a z plánovaného vývoje založeném na zdrojovém kódu Netscape Communicatoru 4.0 také sešlo. Kód už byl zkrátka v takovém stavu, že padlo rozhodnutí napsat to celé znovu.
Přes všechny těžkosti, které zrod Mozilly po několik let provázel, přineslo společné úsilí mnoho. Tehdejší krok uvolnit zdrojové kódy velkého, dosud uzavřeného produktu, byl určitě risk. Risk, který jiným ukázal, že i tudy je cesta dalšího vývoje řady produktů. Ačkoliv se o tom mnoho nemluví, je zde velký přínos projektu Mozilla. Ten však přinesl hlavně produkty pro koncové uživatele. Postupnou evolucí došel k produktům jako je dnes Firefox či Thunderbird. Ukázal, že open source produkty nejsou tvořeny pouze „programátory pro programátory“, ale že je lze vytvářet i tak, aby byly zajímavé pro masové používání koncovými uživateli, pro které jsou PC jen prostředník pro jejich práci.
Nemalý je též přínos v marketingu open-source projektů. Projektu SpreadFirefox nelze upřít řadu zásluh na propagaci Firefoxu, které se staly vzorem pro řadu dalších open-source projektů. Mozilla ale dnes není jen Firefox či Thunderbird. V dnešní době se jedná spíše o platformu složenou s řady produktů jako například SeaMonkey, Flock, Songbird a řada dalších. Mozille se dnes zkrátka daří dobře a věřím, že se neméně dobře bude dařit i v budoucnu.
Na serveru Root.cz dnes vyšel můj článek o Spicebirdu. Nejedná se ani tak o recenzi produktu, jehož první veřejná verze je dostupná teprve od minulého týdne, jako spíš o jeho představení. Dozvíte se v něm, jaké novinky v Spicebirdu naleznete nad rámec standardní integrace Thunderbirdu s rozšířeními a co je plánováno do budoucna.
Součástí posledních vývojových verzí SeaMonkey 2.0 se stala funkce inkrementálních aktualizací. Tu mohou uživatelé Firefoxu či Thunderbirdu využívat již dlouho, do SeaMonkey se tato funkce dostala až nyní. Počínaje SeaMonkey 2.0 tak nebudou uživatelé nuceni stahovat celé instalační programy z webu, ale budou se moci spolehnout na inkrementální aktualizace, které dostupné aktualizace automaticky nabídnou a navíc jejich velikost bude menší než v případě stahování celých instalačních programů. Inkrementální aktualizace nyní fungují i na úrovni nočních vývojových verzí. Podotýkám, že jen těch anglických.
Doplňování v adresním řádku prochází ve Firefoxu 3.0 změnami. Po již realizované možnosti vyhledávat mimo URL i v textu nadpisu stránky přichází nyní další vylepšení. První spočívá v tom, že zadaná slova v adresním řádku, která budou oddělena mezerou, budou vyhledávány jako samostatná slova. Pokud tedy do adresního řádku zadám „tipy rady“, pak mi budou nabídnuty již navštívené stránky, které budou tato dvě slova obsahovat v nadpisu či URL. Je přitom jedno, zda mezi nimy budou umístěna i jiná slova či nikoliv.
Druhým vylepšením je, že pokud na základě zadaného výrazu vyberete nějaké z nabízených URL, pak při opětovném zadání stejného výrazu v adresním řádku vám bude nabídnuto toto URL na prvním místě. Uvedené úpravy prozatím nejsou součástí vývojových verzí Firefoxu 3.0, ale prozatím jen jako experimentální verze.
Poslední dny podpory Netscape Navigatoru 9.0 pomalu, ale jistě plynou. Jeho podpora končí posledního ledna a tím prohlížece z dílny Netscape utichnou. Sami tvůrci doporučují uživatelům přechod na Firefox, před pár dny rozšířili své doporučení i na Flock. Mezitim také uveřejnili návod na migraci na Firefox a Thunderbird. Na Thunderbird z toho důvodu, že ukončení vývoje se kromě Netscape Navigatoru 9 týká i Netscape Messengeru, který se dostal jen do stádia první alfa verze. Včera se navíc v blogu Netscape objevila informace, že příští aktualizace Flocku (verze 1.0.6) bude nově obsahovat možnost importu dat z profilu Netscape Navigatoru 9.0. Přechod na Flock tak bude pro uživatele bezbolestný.
Další pravidelná bezpečnostní aktualizace Firefoxu, kterou má být verze 2.0.0.12, byla původně plánována na 5. února. Protože se však nepodařilo opravit všechny chyby pro toto vydání včas, bylo rozhodnuto, že se vydání odloží o týden. Nové datum uvolnění Firefoxu 2.0.0.12 je tedy 12. února. Uvolnění Thunderbirdu 2.0.0.12 je pak plánováno na druhou polovinu února.
Google Calendar Provider, rozšíření pro Mozilla Sunbird a Lightning, které přináší podporu přístupu ke službě Google Calendar, se ve vývojové verzi dočkalo podpory pro opakující se události. Vývojové verze doplňku jsou dostupné pro testování, takže pokud si chcete podporu vyzkoušet, máte možnost. Důležitou informací je, že pro funkčnost doplňku budete potřebovat vývojovou verzi Sunbirdu/Lightningu 0.8. Pro ty, kteří si spíše počkají na stabilní verzi, je zde informace, že ta by měla být dostupná krátce po vydání Sunbirdu/Lightningu 0.8.
Těsně před Vánoci jsem zde psal o Spicebirdu. Tehdy to byly první informace o připravovaném „malém Outlooku“ postaveném na Mozille. Mnoho informací nebylo k dispozici, jen jedna krátká animace. Nyní společnost Synovel Technologies, která za Spicebirdem stojí, uvolnila první verzi.
Spicebird 0.4 je na první pohled tím, co prezentační video ukazovalo. Zjednodušeně řečeno, vezměme panely Firefoxu a do každého z nich přidejme Thunderbird s kontakty, kalendář a úkoly Lightningu. K tomu přibalme Jabber klient SamePlace a celé to zastřešme titulní stránkou shrnující data z celého balíku. Tak nějak by se dala první veřejná verze Spicebirdu charakterizovat. Produkt prozatím působí syrovým dojmem a je znát, že je to teprve jeho první veřejná verze.
Celý Spicebird ale není jen Thunderbird s pár rozšířeními. První, co po spuštění uživatel uvidí, je konfigurovatelná titulní stránka s boxíky informujících o aktuální poště, událostech, úkolech, stažených RSS zdrojích atd. Jednotlivé prvky jsou na ploše ve formě obdélníků, které lze přidávat, přesouvat a konfigurovat. Ač jsou konkrétní prvky zatím dost chybové, vidím zde hlavní přínos oproti Thunderbirdu s integrovaným Lightningem a SamePlace.
Jako druhý přínos vidím možnost zobrazit si kontakty ve složkách formou karet obdobně, jako to má Outlook. Uživatel si tak může zvolit, zda dá přednost vzhledu kontaktů ve formě seznamu obdobně, jako to má Thunderbird, či dá přednost tomuto zobrazení. Samotný dialog vlastností kontaktů má dvojí mód. Po zobrazení detailu kontaktu se zobrazí zjednodušená forma dialogu, kde jsou k dispozici pouze základní údaje jako jméno osoby, její adresa či telefon. Pomocí tlačítka zde lze zobrazit detailní kontakty, na které je uživatel zvyklý z Thunderbirdu.
Když uživatel přepíná mezi jednotlivými panely s jednotlivými částmi aplikace, mění se mu pochopitelně podoba hlavní nabídky a tlačítka na liště. Jediné, co zůstává, je tlačítko New v levé části lišty, které po rozkliknutí dává přístup k jednotlivým funkcím celého balíku obdobně, jako stejné tlačítko v Outlooku.
Spicebird 0.4 je tu a je pozitivní vidět posun směrem ke konkurenci Outlooku, která je zejména na platformě Windows potřeba. Je jasné, že do plně použitelného produktu má Spicebird ještě daleko, ale první výsledek vypadá pozitivně. Dle plánu vývoje bude další verzí 0.7, která přinese podporu pro prohlížení pošty v panelech, podporu pro blogování či řadu úprav v integrovaném IM. Verze 1.0 pak má přinést integraci s CMS (Drupal), dokument management, podporu pro plánování projektů a řadu lidí jistě potěší konektor na Microsoft Exchange.
Pokud máte zájem, můžete si Spicebird vyzkoušet. K dispozici je verze pro Windows a Linux. Jak jsem již zmínil, jedná se o první veřejnou verzi, která není vhodná pro používání. Spíš si ji můžete stáhnout a nezávazně vyzkoušet, případně se podívat na obrázky. Nyní nezbývá než čekat, jak si tento balík povede dál a také na to, s čím příjde nově založená nadace zastřšující budoucí vývoj Thunderbirdu. Bez zajímavosti určitě asi nebude ani to, co plánují bývalí vývojáři Thunderbirdu. Zde je však prozatím ticho po pěšině, takže nezbývá než doufat, že se v dohledné době dočkáme více informací.
V týdnu oběhla Internetem zprávička od serveru Secunia, který zveřejnil statistiky nástroje Secunia Personal Software Inspektor. Ten umí zkontrolovat systém a vyhledat software, ke kterému chybí bezpečnostní aktualizace. Zveřejněné statistiky jsou vskutku neradostné. Statistika zahrnuje periodu jednoho týdne, při kterém bylo zkontrolováno 20 000 počítačů a na nich přibližně 1,8 miliónů aplikací. Výsledkem je, že jen necelých 5% kontrolovaných počítačů neobsahovalo žádnou aplikaci, ke které by byla dostupná bezpečnostní aktualizace, kteorou majitel počítače nenainstaloval. Méně než 5 nebezpečných aplikací obsahovalo 28% počítačů, do rozmezí 6-10 se vešlo 26% počítačů a více jak 11 jich mělo téměř 42% počítačů. Vskutku neradostná čísla. I když pominu pravděpodobnou nedokonalost uvedeného nástroje, který mi nadetekoval nainstalovanou Javu 1.4, ač ji skutečně nemám a fakt, že ne všechny nenainstalované aktualizace mohou znamenat bezprostřední bezpečnostní hrozbu, nedalo mi to, abych se nezamyslel nad tím, co je tomu také příčinou.
Asi každý zaregistroval, že počet osobních počítačů již řadu let roste. Počítače zastávají v našich životech stále důležitější roli a mnohdy nahrazují roli stolního přehrávače DVD, přehrávače hudby, televize apod. Počítač se zkrátka stal od nástroje „geeků“ spotřebním zbožím. To s sebou přineslo i řadu pochopitelných návyků jako zapnout, o nic se nestarat a používat. Zkrátka jako televize, kde nás nezajímá, jak to celé funguje a jen mačkáme dálkové ovládání dle libosti. Takto rekrutovaným uživatelům se těžko vysvětluje pojem bezpečnost. Mají návyky odjinud, které automaticky aplikují i zde a nejsou přístupni novým věcem. Pojem bezpečnostní aktualizace je pro ně cizí.
Chování uživatelů lze měnit velmi pozvolna, co však lze změnit výrazně, je samotná distribuce bezpečnostních aktualizací. Pokud používáte Microsoft Windows, pak víte, že instalaci bezpečnostních aktualizací automaticky nabízejí. Nejčastěji zneužívaný software jako Flash či Java pravidelně kontrolují dostupnost nových verzí a nabízejí uživateli jejich aktualizaci. Uživatel jen klepne na tlačítko pro instalaci a o nic víc se nestará. Řada dalších programů upozorňuje na novou verzi při spuštění či mají v horším případě volbu na kontrolu aktuálnosti verze v hlavní nabídce.
Pokud se nad jednotlivými variantami zamyslíte, zjistíte, že je zde mnoho co zlepšovat. Asi nejagresivnější variantu instalací aktualizací má například Firefox, který ve výchozím nastavení dostupnou aktualizaci automaticky stáhne a nainstaluje. Uživatel je tak říkajíc hozen před hotovou věc a jen se mu řekne, aby znovu spustil prohlížeč. Úspěšnost této distribuce aktualizací je velmi velká. Většina instalací je aktualizována do 48 hodin.
Druhou variantou je při dostupnosti aktualizace se dotázat uživatele. S touto variantou se můžete setkat například u Javy, která upozorňuje na aktualizaci v oznamovací oblasti Windows (systray). Pokud s instalací souhlasíte, vše potřebné se stáhne automaticky. Dá se říci, že instalace je bezproblémová. Problémem je, že řada uživatelů uvedené nabízení aktualizací jednouše ignoruje. O tom jsem ale psal výše.
Třetí variantou, která je asi nejčastější a můžete se s ní setkat například u webového prohlížeče Opera, je strohé oznámení, že je dostupná nová verze. V lepším případě u těchto upozornění máte k dispozici odkaz ke stažení, ale obecně musíte pro instalaci aktualizované verze vyvinout větší usílí. Musíte jít na web, stáhnout si aktualizovanou verzi a nainstalovat. Zbytečně mnoho kroků.
Čtvrtou variantou jsou programy, které žádné podobné upozorňování nemají. Tyto programy jsou hojně zastoupeny a nedávají prakticky uživateli (laikovi) možnost, jak se o bezpečnostní aktualizaci dozvědět. A to je v případě, kdy se mohou potencionálně stát hrozbou v systému, špatně.
Pokud se nad těmito čtyřmi scénáři zamyslíte, patrně dojdete k závěru, že varianty 1 a 2 jsou správnou cestou. Je asi věcí názoru, zda instalovat bezpečnostní aktualizace automaticky či se uživatele dotazovat. Důležité ovšem je, že obě cesty umožňují snadnou distribuci bezpečnostní aktualizací na jednotlivé počítače. Varianty 3 a 4 obsahují zbytečné kroky k tomu, aby se bezpečnostní aktualizace dostala tam, kam má.
Samotná dostupnost kanálu na bezpečnostní aktualizace však nemusí být sama o sobě výhrou. Takovému distribučnímu kanálu musí v prvé řadě uživatel důvěřovat. A řada tvůrců software mu k tomu nedává moc prostor a dostupnost takových kanálu zne/využívá. Nač konkrétně narážím? Svého času spustila společnost Microsoft program Windows Genuine Advantage, v rámci něhož se snažila snížit míru nelegálních instalaci Windows. Potuď vše v pořádku. Problém je, že v rámci něho se skrze aktualizace Windows nainstalovala aktualizace, která při startu Windows zobrazovala varování „Stali jste se obětí sofwarové kriminality...“.
Věřím tomu, že uvedený krok snížil míru nelegálních instalací Windows. Na druhou stranu je mi ale jasné, že často k takto postiženým počítačům přišel zkušenější uživatel, odinstaloval uvedenou aktualizaci a vypnul instalaci bezpečnostních aktualizací. Co kdyby se to náhodou ještě nainstalovalo. Souhlasím s tím, že uživatelé nelegálních instalací by neměli mít na nic nárok a měl by se jim ztrpčovat život jak to jen jde, ale v tomto případě je problém, že takto neaktualizované instalace jsou bezpečnostní hrozbou, na kterou doplatí i uživatelé legálních instalací.
Možná jste si teď neodpustili nějaké to hrubší slovo na pány z Microsoftu, ale možná by to chtělo zadržet, protože se nejedná jen o problém u nich, ale o běžne používanou praxi. Kanály na bezpečnostní aktualizace se staly dobrou formou, jak uživateli vnutit instalaci něčeho, co s bezpečnostní aktualizací nesouvisí a co nechce. Na podzím loňského roku například společnost Sun pustila do nástroje na upozorňování nových verzí Javy nabídku na stažení OpenOffice.org. Pokud si nainstalujete webový prohlížeč Safari pro Windows s nástrojem na upozorňování a instalaci aktualizací, dopadnete ještě hůř. V pravidelných intervalech je uživateli nabízena instalace něčeho, co má zjevně spojitost s iTunes a co skutečně nemá s bezpečnostní aktualizací nic společného. A tak dále.
K nabízení snadných bezpečnostních aktualizací u většiny software je ještě dlouhá cesta. Trochu se bojím, že řada z těch stávajících aktualizačních mechanismů jim ztratí důvěru u uživatelů dříve, než přijdou.
Pokud jste se rozhodli přejít z Outlooku na Thunderbird, jistě vás potěší, že Thunderbird obsahuje nástroj na import pošty z Outlooku. Tato volba je nabízena při prvním spuštění Thunderbirdu či je později dostupná v hlavní nabídce pod Nástroje -> Importovat. Problémem je, že uvedená funkce umožňuje importovat pouze z existující instalace Outlooku v systému. Jak si ale poradit s případem, kdy máte čistou instalaci operačního systému a zálohu dat Outlooku na DVD či někde na disku? V takových situacích pomůže doplněk PST Import, který umožňuje import pošty a kontaktů z .pst souborů, v kterých Outlook uchovává poštu. Po instalaci doplňku je funkce dostupná v dialogu pro import v hlavní nabídce pod Nástroje -> Importovat.
Pokud detailněji sledujete vývoj Firefoxu či Thunderbirdu, pak pravděpodobně znáte blogy The Burning Edge (vývoj Firefoxu) a The Rumbling Edge (vývoj Thunderbirdu), které přináší pravidelná shrnutí toho podstatného, co se ve vývojových verzích objevilo nového a co bylo opraveno. Nyní se nově stal součástí Planet Mozilla i blog SeaMonkey Trunk Tracker, který pro změnu sleduje dění okolo vývoje balíku SeaMonkey. Pokud jste příznivci tohoto balíku, doporučuji si jej přidat od RSS čtečky.
Instalační program Firefoxu disponuje možností provedení tiché instalace. To znamená, že uživatel nemusí odklepávat jednotlivá okna průvodce instalačního programu, ale program se tiše nainstaluje na pozadí. Tu možnost ocení zejména správci sítí, kteří chtějí Firefox nainstalovat ve výchozím typu instalace bez zbytečné námahy. Pakliže chcete provést tichou instalaci, jednoduše spusťte instalační program s parametrem -ms.
Mozilla Corporation dnes v tiskové zprávě oznámila, že dochází ke změně na pozici CEO společnosti. Tuto pozici dosud zastávala Mitchell Bakerová a nově ji přebírá John Lilly. Jak Mitchell Bakerová uvádí v příspěvku ve svém blogu, nedochází vnitřně k výrazné změně, protože v poslední době John Lilly přebíral stále více její agendy. Změna tedy nastává více navenek než interně. Jak Mitchell dále uvádí, John Lilly je součástí Mozilla Corporation od roku 2005 a domnívá se, že je nejvhodnějším člověkem pro tuto pozici. Sama prý v poslední době přemýšlela, kde je její nejvhodnější uplatnění a dospěla k závěru, že se bude více věnovat konkrétním projektům a výzvám do budoucnosti v oblasti otevřeného webu. Mitchell tedy zůstává i nadále součástí Mozilla Corporation a bude pro ní pracovat na plný úvazek. Sám John Lilly ve svém blogu sepsal příspěvek o své nové pozici a o úkolech, které ho do budoucna čekají. Zmínil úspěšné dokončení Firefoxu 3.0, rozběhnutí nové organizace zastřešující další vývoj Thunderbirdu či rozšiřování povědomí o projektu Mozilla.
Jak dnes informoval server TechCrunch, Mozilla Corporation omylem veřejně vystavila na webu rozpracovanou podobu nové kampaně Fight Against Boredom, která je určena na propagaci Firefoxu. Samotný web je nyní již nedostupný, ale dle příspěvku na serveru TechCrunch byl zaměřen na uživatele Internet Exploreru. Stránce dominovala fiktivní talkshow, poněkud ztřeštěný song a samozřejmě odkazy ke stažení Firefoxu. Ačkoliv Paul Kim z Mozilla Corporation dementoval úmysl skrytého vypuštění webu, nemohu se zbavit dojmu, že marketingově by to nebylo špatné. Když si jen vezmu, na kolika webech se o tom nyní píše.
Tak trochu navážu na svůj nedávný příspěvek o synchronizaci Lightningu s telefony SonyEricsson, resp. odkazovaný článek na serveru Mozilla.sk a ukážu další způsob, jakým lze provádět synchronizaci s mobilními zařízeními. Tento způsob pro změnu vede skrze Google Calendar. O tom, jak provádět synchronizaci Sunbirdu/Lightingu s Google Calendar jsem zde již psal. A odsud vede už jen krůček k synchronizaci mezi Google Calendar a mobilním zařízením. K tomu již existuje celá řada programů jako například GooSync, OggSync či například SyncMyCal. Osobně nevlastním žádné mobilní zařízení (vyjma prehistorického mobilu), takže nedokážu porovnat možnosti jednotlivých utilit.
Australská společnost Tekfix Computing Solutions přišla se zajímavým nápadem, jak zvýšit povědomí o svém novém eShopu s výpočetní technikou. Dle tiskové zprávy nabízí všem uživatelům Firefoxu slevu 5%. Pokud je při objednávce váš prohlížeč detekován jako Firefox, máte zkrátka slevu. Nemá myslím smysl spekulovat nad tím, že identifikaci prohlížeče lze velmi snadno podvrhnout. Cílem uvedené zprávy totiž je přitáhnout lidi k nákupu. Pozitivním vedlejším efektem ale je, že povědomí o Firefoxu se opětovně zvýší.
Webový prohlížeč Flock, který je založen na Firefoxu, se dočkal aktualizace na verzi 1.0.5. Tato verze opravuje chybu, která způsobovala nefunkčnost Flocku na Mac OS X 10.3.9. Pravděpodobně vám při té příležitosti chybí informovace o verzi 1.0.4, kterou jsem osobně nezaregistroval, a proto jsme o ní nepsal. Ta pro změnu řešila problémy související s instalací různých populárních doplňků. Flock 1.0.5 si můžete stáhnout z domovské stránky a mimo anglické verze je dostupná i slovenská.
Jedním z nejčastějších dotazů týkajících se aplikací Mozilla je otázka na možnost minimalizace aplikace do oznamovací oblasti Windows (systray). Nejčastěji doporučovanou možností je doplněk Minimize To Tray. Ten však už bohužel není delší dobu vyvíjen, takže například není oficiálně podporován ani Thunderbird 2.0. Nedávno jsem byl pod příspěvkem o Fluidu upozorněn na Windows utilitku TrayIt!. Ta umožňuje minimalizovat do systémové oblasti libovolnou aplikaci. Po jejím nainstalování jednoduše postačí, aby jste v předvolbách programu zaškrtli volbu Load TrayIt! at Startup, což zajistí, že se bude utilitka spouštět při startu Windows. Poté bude nad minimalizujícím tlačítkem okna dostupná volba Place in System Tray, po jejimž zašrktnutí se aplikace vždy při minimalizaci skryje v oznamovací oblasti.
Robert Kaiser, šéf projektu SeaMonkey, ve svém blogu informoval o kritériích, které musí splňovat vývojová verze SeaMonkey 2.0, aby bylo možné vydat alfa verzi. Mezi kritérii je uvedena podpora pro inkrementální aktualizace, vývojová verze nesmí obsahovat nějakou velkou nefunkčnost, lokalizované verze musí být použitelné a musí být funkční migrace profilu ze SeaMonkey 1.x. Naplnění těchto cílů je prozatím vzdálené. Inkrementální aktualizace prozatím nejsou, vývojová verze SeaMonkey 2.0 se potýká s nefunkčností Správce stahování, Správce hesel a hlavně předvoleb aplikace, kde zbývá ještě hodně práce. Není tedy překvapením, že ani přibližný termín dostupnosti SeaMonkey 2.0 není znám.
Mezi časté dotazy uživatelů Thunderbirdu s kalendářovým rozšířením Lightning patří žádosti o radu, jak provádět synchronizaci s tím či oním mobilním telefonem či mobilním zařízením. Možnosti v této oblasti nejsou bohužel velké, ale občas je naskytne řešení. Pokud vlastníte mobil SonyEricsson, pak vás jistě bude zajímat článek na serveru Mozilla.sk, který se týká možnosti, jak provádět synchronizaci s těmito typy telefonů.
Po přibližně půl roce jsem provedl aktualizaci přehledu tipů z tohoto blogu a vytvořil jeho offline podobu. Za dobu dvou a půl roku existence tohoto blogu se počet příspěvků přehoupl přes hodnotu 1000 a jen v aktualizovaném přehledu tipů k Firefoxu je více než 130 tipů, jak si s ním zpříjemnit práci či vyřešit nastalý problém. To vše a mnohem víc si můžete stáhnout i v offline verzi (16 MB). Do budoucna bych rád ve zprostředkovávání dění okolo produktů Mozilla pokračoval a určitě se dostane i na další návody a tipy. Pokud vás napadá, co byste zde rádi viděli, napište mi.
Součástí lišty záložek Firefoxu 3.0 je nově složka Chytré záložky (v anglické verzi pojmenovaná Smart Bookmarks). Ta obsahuje přehled nejnavštěvovanějších stránek, naposledy použitých šťítků či stránek, které byly naposledy přidány do záložek. Vzhledem k tomu, že se jedná o složku jako kterákoliv jiná, může ji uživatel smazat. Pokud jste tak učinili omylem či ji chcete začít používat a již jste ji smazali, můžete ji obnovit. Přejděte na konfigurační stránku about:config a na ní vyhledejte předvolbu browser.places.createdSmartBookmarks. Její hodnota by měla být nastavena na false, což značí, že složka Chytré záložky již byla v minulosti vytvořena. Nastavte tedy uvedenou předvolbu na hodnotu true a proveďte restart Firefoxu. Po opětovném spuštění by měla být složka Chytré záložky obnovena.
